Při studiu v jednoletém pomaturitním kurzu cizích jazyků můžete být nadále považována za nezaopatřené dítě a pojistné na zdravotní pojištění za vás bude platit stát. Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře – považuje se za něj dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na středních a vysokých školách v České republice.

Jednoleté pomaturitní kurzy cizích jazyků se považují (po jisté přestávce už opět) také za studium na středních školách. Záleží však na splnění několika podmínek: musí jít o studium osob se středním vzděláním s maturitní zkouškou, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku v tom kalendářním roce, ve kterém zahajují studium v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou. Tyto kurzy musí být uskutečňované v České republice, a to oprávněnými právnickými a fyzickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání – seznam jazykových institucí s jednoletými pomaturitními kurzy cizích jazyků s celotýdenní denní výukou, jejichž účastníci mají statut studenta, zveřejňuje MŠMT na svých webových stránkách.

Pokud tedy splníte podmínku úspěšného vykonání první maturitní zkoušky v kalendářním roce, ve kterém zahajujete studium v pomaturitním kurzu a budete studovat "schválený" jazykový kurz, budete považována za nezaopatřené dítě a bude za vás hradit pojistné stát. Samozřejmě pouze do 26 let. Přivydělávat si souběžně můžete – studiem na střední škole, které by zakládalo nárok na statut "nezaopatřeného dítěte", není jen dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium SŠ, je-li dítě zároveň výdělečné činné nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. V tomto případě ale jde o běžné denní středoškolské studium.

Práce "na dohodu" podléhají odvodu pojistného na zdravotní pojištění až od částky nad 10 000 Kč měsíčně u dohody o provedení práce, resp. od 2 500 Kč měsíčně u dohody o pracovní činnosti – v tom případě už jste považována za zaměstnance. Při souběhu "státní pojištěnec + zaměstnanec" za vás tedy odvádí pojistné i zaměstnavatel, a to ze skutečného příjmu (nemáte povinnost dodržet minimální vyměřovací základ). Pokud si vyděláte míň, neodvádíte z daného příjmu pojistné na zdravotní pojištění a pojistné za vás platí jen stát.