„V době kdy neexistoval internet, sociální sítě ani televizní vysílání, představovalo ovládnutí budovy rozhlasu a zajištění povstaleckého vysílání 5. května 1945 klíčový úspěch českých povstalců v Praze,“ uvedl vedoucí Úřadu vlády ČR Radek Augustin.

Jen v bojích o rozhlas 5. května mezi 12.33 a 18. hodinou padlo na 80 povstalců. V Praze přes noc z 5. na 6. května vyrostlo 1800 barikád, jež brzdily postup německých jednotek. Proti povstalcům stály jak dobře vyzbrojené jednotky německé armády (wehrmacht), tak i 18 000 příslušníků fanatických jednotek Waffen SS. Početní stav nepřítele se v průběhu dalších dnů stále zvyšoval. Na povstalecké straně bylo ve zbrani 30 000 mužů a 100 tisíc dobrovolníků (zdravotníci, zásobovači atd.)

„Je třeba připomenout koordinační roli České národní rady v čele s prof. Albertem Pražákem nebo vojenského velitele povstání gen. Karla Kutlvašra,“ připomněl Augustin.

Významnou pomoc povstání poskytly jednotky ROA (vlasovci). Povstání vyvrcholilo 8. května kapitulací německých branných sil pod velením gen. Toussainta a konečně 9. května v ranních hodinách zlomily zbytky německého odporu dorazivší tanky sovětské armády.

„V pěti dnech bojů pražského povstání padlo následky bojů a nelidských nacistických represí 1694 českých povstalců a také např. stovky příslušníků ROA (vlasovci) či rudoarmějců. Za svobodu je třeba bojovat i za cenu nejvyšších obětí. Čest jejich památce,“ uzavřel Radek Augustin.

Na pietním setkání vystoupil předseda Senátu Milan Štěch, velvyslanec Slovenské republiky v ČR Peter Weiss a primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová.