Velká hra o odpadky z Plzně

06.03.2013 9:39 | Zprávy

Proč se má měnit to, co dobře funguje, ptají se plzeňští občané.

Velká hra o odpadky z Plzně
Foto: plzen.eu
Popisek: Plzeňská radnice

Veřejná zakázka s názvem „Sběr, přeprava (svoz), úprava (dotřídění) a využívání (odstraňování) vybraných druhů odpadů na území statutárního města Plzně“, se táhne již od prosince loňského roku a je spojována s mnoha  podezřelými postupy. Zadavatelem je společnost Plzeňské komunální služby s.r.o., která je 100% dceřinou společností Statutárního města Plzně.

Podezřelá je již samotná skutečnost, že vůbec došlo k vypsání zakázky. Svoz odpadu totiž v Plzni probíhá dlouhodobě bez problémů na základě smluv soukromých svozových společností s občany. Celkově zde proto vládne velmi soutěžní prostředí, protože na území města Plzně působí několik menších  společností, které si navzájem konkurují. Díky tomu jsou ceny za svoz odpadu v Plzni nižší, než je celorepublikový průměr. Rovněž kvalita služeb je výrazně nadprůměrná.

Prostředí, které Plzni může řada jiných českých měst závidět, však Magistrát hodlá obrátit úplně naruby. Zadáním zakázky totiž dojde k ukončení dosavadních smluv. Pro účely zakázky je pak území města Plzně rozděleno na čtyři oblasti, přičemž obsluha každé z těchto oblastí bude zadána jediné společnosti, a to na dobu neurčitou. Tím tedy bude redukován dosavadní počet svozových společností na čtyři, definitivně zlikvidována veškerá konkurence a občanům Plzně bude znemožněno měnit poskytovatele svozových služeb.

Druhou nestandardní okolností je způsob zadávání zakázky. Zejména takzvané kvalifikační předpoklady, které stanovují podmínky pro účast v zadávacím řízení, jsou totiž nastaveny nezvykle tvrdě. Zadavatel po zájemcích například požaduje, aby prokázali, že dosáhli ročního obratu, který je více než dvakrát vyšší než roční hodnota zakázky. Nejkontroverznější pak je kvalifikační předpoklad, ve kterém zadavatel požaduje prokázání tzv. indexu IN 01. Tento požadavek, jenž oficiálně slouží k prokazování finančního zdraví zájemců, je totiž v oblasti veřejných zakázek nechvalně známý jako prostředek k eliminaci zájemců a nemá žádnou reálnou vypovídací hodnotu.

Obzvláště pikantní je, že zadavatel veřejnou zakázku vypsal v době, kdy mu již bylo známo, že zákonodárce připravuje novelu zadávání veřejných zakázek.

Ta přitom právě zavedla zákaz používání takzvaných ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů. Mezi tyto kvalifikační předpoklady přitom patří  požadavky na prokázání obratu, pojištění a indexu IN 01. Nebyla tedy příprava zadávacího řízení uspíšena hlavně proto, aby tyto omezující kvalifikační předpoklady bylo možno ještě použít?

Zadávacího řízení se v důsledku toho účastní jen šest zájemců. Jedná se o velké nadnárodní koncerny, konkrétně giganty AVE, A.S.A., Marius Pedersen a Sita, které doplňují společnosti z menších avšak stále velmi velkých podnikatelských skupin Rumpold a Becker. Společnost Rumpold navíc byla schopna splnit kvalifikační předpoklady pouze ke dvěma částem. Společnost Becker sice splnila kvalifikační předpoklady ke všem čtyřem částem, avšak hned ze tří byla vyloučena. To prakticky znamená, že na každou ze čtyř částí rozdělené Plzně připadá jeden až dva konkurenti. To je při vysoké atraktivitě zakázky spočívající jednak ve finančním objemu každé části okolo 40 mil. Kč a trváním plnění na dobu neurčitou nezvykle nízký počet.

Dle zákulisních informací je celé zadávací řízení dohodnuto mezi zadavatelem a vyvolenými uchazeči a předem důmyslně připraveno tak, aby dopadlo podle jejich představ. Účelový postup zadavatele může být patrný i z toho, že se tuto veřejnou zakázku pokouší zadat již potřetí. Oba předchozí pokusy přitom byly zrušeny kvůli výhradám ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MHMP: Radní projednali a odsouhlasili návrh rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2025

22:28 MHMP: Radní projednali a odsouhlasili návrh rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2025

Hlavní město má v příštím roce hospodařit v rámci rozpočtu s objemem příjmů ve výši 110,92 miliardy …