Babička se fakticky starala o stěžovatele i jeho matku. Od dubna 2013 do listopadu 2015 se babička stěžovatele obracela na celou řadu zařízení sociálních služeb, od nichž obdržela zamítavé odpovědi z důvodu problematického chování stěžovatele, nedostatku pečujícího personálu či naplněné kapacity. Následně se s žádostí o pomoc a zajištění potřebné služby obrátila také na kraj. Ani zde neuspěla. Po vyčerpání všech možností se obrátila také na ombudsmanku, která v této věci zahájila šetření.

Vzhledem k tomu, že na nedostatek sociálních služeb pro lidi s poruchou autistického spektra upozornilo ombudsmanku několik dalších rodičů a dále také organizace zabývající se touto problematikou, rozhodla se zmapovat dostupnost sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu v rámci jednotlivých krajů. V tuto chvíli ombudsmanka dokončuje výzkum, s jehož výsledky bude seznámena široká veřejnost.

Od ledna letošního roku se ombudsmanka stala monitorovacím orgánem pro naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. V rámci této nové působnosti se tedy bude mimo jiné zabývat také dostupností sociálních služeb pro různé skupiny lidí s postižením.

Nejasnou otázkou stále zůstává, zda je právo osob se zdravotním postižením na pomoc veřejné moci zahrnuto v právu na pomoc v hmotné nouzi ve smyslu čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.