Jednou je poskytování přepravních služeb (nejznámějším příkladem je Uber) a druhou je poskytování krátkodobého ubytování (nejznámějším příkladem je Airbnb). Lidé se mimo jiné dozvědí, jak je to splacením daní či pojistného za zdravotní a sociální pojištění.

Ať už člověk poskytuje v rámci sdílené ekonomiky ubytování či přepravu, systém je podobný. Pomocí aplikace pro chytré telefony získává zákazníky, od kterých dostane zaplaceno za poskytnutou službu. Objednání služby i placení obvykle probíhá bezhotovostně přes aplikaci, za což provozovatel aplikace inkasuje provizi.

„Až na výjimky je každý, kdo poskytuje přepravní či ubytovací služby pod svým jménem, podnikatelem. To znamená, že pro poskytování daných služeb potřebuje příslušné živnostenské oprávnění. V opačném případě podniká nelegálně. I v takovém případě však má stejné povinnosti jako podnikatel, ale navíc mu hrozí sankce či nemůže využívat některých výhod“, vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová.

Oba letáky rozlišují tři základní kategorie: podnikání s oprávněním, podnikání bez příslušného oprávnění a příležitostnou činnost. Lidé se dozvědí, jak správně svoji činnosti do těchto kategorií zařadit.  Dále zde naleznou informace, jak je to s placením daní a záloh na sociální a zdravotní pojištění, zjistí také, jaké další povinnosti je třeba plnit vůči dalším úřadům.

O právech a povinnostech poskytovatelů v rámci sdílené ekonomiky budeme diskutovat i v rámci Dne otevřených dveří v pondělí 9. 12. 2019

Leták Sdílená ekonomika: Přepravní služby najdete ZDE. Leták Sdílená ekonomika: Ubytovací služby najdete ZDE.