Veřejný ochránce práv zároveň NSS požádal o přiznání odkladného účinku. Pokud by totiž stavebník v průběhu soudního řízení získal stavební povolení, mohla by kontroverzní budova vzniknout bez ohledu na případný úspěch kasační stížnosti. V takovém případě by pak vítězství u soudu bylo podle ombudsmana fakticky bezcenné, protože by druhou největší městskou památkovou rezervaci v ČR postihla újma, kterou by již nebylo možné napravit.

Žalobou ve veřejném zájmu se ombudsman u olomoucké pobočky ostravského krajského soudu domáhal zrušení územního rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower vydaného olomouckým magistrátem. Umístění výškové budovy v sousedství městské památkové rezervace podle něj současně porušuje hned několik veřejných zájmů. Kromě zájmu na ochraně Městské památkové rezervace Olomouc a na zachování hodnot území města Olomouce, které chrání olomoucký územní plán, jde podle ombudsmana také o veřejný zájem na ochraně životního prostředí, a v neposlední řadě také o veřejný zájem na nestranném rozhodování orgánu státní správy.

V minulosti totiž město s investorem stavby uzavřelo smlouvu o spolupráci a mělo tak podle ombudsmana na stavbě vlastní značný ekonomický zájem, který pramenil z reálně hrozícího požadavku na náhradu škody ze strany investora, pokud by se jeho miliardová investice nakonec neuskutečnila. Podle veřejného ochránce práv proto měl soud zvažovat i to, zda v případu nedošlo k výskytu takzvané systémové podjatosti.

Krajský soud se ale žalobou věcně nezabýval a odmítl ji jako nepřípustnou. Podle soudu ombudsman jako žalobce neprokázal takzvaný závažný veřejný zájem a nebyl tedy vůbec oprávněný žalobu podat. Právě proti tomuto rozhodnutí krajského soudu se teď veřejný ochránce práv brání kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. „S posouzením krajského soudu nesouhlasím. Jsem přesvědčený, že jsme závažný veřejný zájem na podání žaloby prokázali. Proto jsem teď podal kasační stížnost, aby se k možnostem ochránce podat tuto žalobu vyjádřila vyšší soudní autorita,“ vysvětlil ombudsman.

V kasační stížnosti vyzdvihl jednotlivé veřejné zájmy, k jejichž porušení podle něj došlo. A upozornil také na to, že krajský soud nepřihlédl ke kumulaci těchto porušení: „Krajský soud posuzoval namítané zásahy do konkrétních veřejných zájmů izolovaně. To podle mne vedlo k tomu, že nezohlednil právě dopad současného porušení několika právních předpisů a jimi chráněných veřejných zájmů. Je to právě kumulace porušení všech čtyř důležitých veřejných zájmů, která posunula potřebu ochrany veřejného zájmu na mnohem intenzivnější úroveň,“ uvedl Stanislav Křeček.

Ombudsman také poukázal na to, že krajský soud ve své argumentaci pominul již existující bohatou judikaturu týkající se žalob ve veřejném zájmu, které podává nejvyšší státní zástupce. Tyto dřívější rozsudky NSS přitom podle ombudsmana daly neurčitému právnímu pojmu „závažný veřejný zájem“ obsah, který je při jeho výkladu nutné zohlednit.

Veřejný ochránce práv zároveň požádal NSS o přiznání odkladného účinku, jímž by mohly být pozastaveny účinky napadeného územního rozhodnutí. Chce tak předejít tomu, že by olomoucký magistrát vydal investorovi stavební povolení dřív, než soudní řízení o kasační stížnosti skončí. Po vydání stavebního povolení by totiž investor mohl podle platné právní úpravy začít stavět a dále pokračovat bez ohledu na případný úspěch kasační stížnosti ombudsmana u NSS.