Po roce 2010 totiž došlo ke zpřísnění podmínek, které jsou v rámci  zemí EU mimořádné a minimální doba pojištění pro získání starobního důchodu se postupně prodloužila až na 35 let. K tomu se ještě nezapočítávají nebo krátí některé náhradní doby pojištění získané po roce 2009, včetně např. studia. Ombudsman proto apeluje na vládu a politickou reprezentaci, aby se tímto zásadním problémem zabývaly, ať už v rámci komplexní důchodové reformy, nebo dílčími změnami právní úpravy.

„Obávám se, že pokud nebude politická reprezentace řešit přísnou podmínku pro získání důchodu, čeká nás zvýšení počtu seniorů v důchodovém věku bez nároku na důchod a zvýšení chudoby v této skupině lidí. Buď budou senioři nuceni do opravdu hodně vysokého věku pracovat, nebo budou odkázáni na dávky pomoci v hmotné nouzi, které však nezajišťují důstojné zabezpečení ve stáří. Navíc se tím významně zatíží dávkový systém. Už dnes se kvůli podmínce 35 let ocitají zcela bez důchodu lidé, kteří nastřádali kupříkladu 33 let celkové doby pojištění, ženy, které část života strávily v domácnosti, lidé s invalidním důchodem, kteří nemohli najít práci a byli dlouhodobě vedeni na úřadu práce. Do budoucna se to bude zhoršovat a lidí bez důchodu bude přibývat,“ varuje ombudsman Stanislav Křeček.

Zatímco dříve se lidé v souvislosti se starobním důchodem na ombudsmana obraceli především kvůli výši důchodu, v poslední době přibývá případů, kdy si lidé stěžují, že nemají na starobní důchod nárok vůbec a nemůže jim být přiznán. Po roce 2010 se totiž začaly zpřísňovat podmínky a minimální doba pojištění pro vznik nároku na důchod se postupně prodloužila z 25 let až na současných 35 let. K tomu přistupuje i nezapočítávání či krácení některých náhradních dob pojištění získaných po roce 2009, například doby studia, a také další redukce některé započitatelné doby pojištění získané do roku 2010 v případě důchodů přiznaných po 31. 12. 2018. Příliš nepomůže ani alternativní podmínka zmírněné doby pojištění 20 nebo 15 let, protože tu lze využít jen v případě dosažení důchodového věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže daného data narození. Znamená to tedy „odejít do důchodu“ výrazně později.