Stěžovatelka se o děti starala sama. Otec dětí žil dlouhodobě v zahraničí. Sociální pracovnice věděly, že má matka sklony k nadměrnému užívání alkoholu. Dle jejích slov se jednalo kvartální problémy s alkoholem. Pokud matka nepila, o děti se dle sociálních pracovnic starala dobře, péči zvládala a děti ji měly rády.

K prvnímu odebrání dětí z péče matky došlo v roce 2012 a to na necelé tři měsíce, kdy byla matka hospitalizovaná a léčila se ze své závislosti. Poté se děti vrátily do její péče. Během následujícího roku se žádné problémy nevyskytly a matka péči zvládala.

V roce 2015 byla matka opět hospitalizovaná a děti byly umístěny do Klokánku. Po ukončení léčby žádala vrácení dětí do své péče. OSPOD netrval na nařízení dohledu nad péčí o děti. Spokojil se s tím, že při kontrolních návštěvách bylo vše v pořádku.

Matčiny problémy se ve stejném roce vrátily, děti jí byly opět odebrány a OSPOD navrhl omezení kontaktu dětí s matkou na jednu hodinu týdně za asistence pracovníka Klokánku. Soud předběžným opatřením návrh schválil. Mezi důvody, které OSPOD pro toto opatření soudu uvedl, bylo navádění dětí matkou proti pracovníkům Klokánku. (Odvolací soud tento předběžný návrh zamítl.)

Dalším problémem bylo, že ředitel Klokánku omezil svévolně také styk matky s 20měsíční dcerou, na kterou se však předběžné opatření nevztahovalo a neměl tedy právo kontakt matky a dítěte limitovat. Na toto jeho pochybení OSPOD na doporučení ochránkyně upozornil.

Hlavní problémy v práci OSPOD:

• Dojde-li k tak závažnému zásahu do rodinného života dětí, kterým je jejich odnětí z rodiny, je povinností státu přijmout veškerá podpůrná opatření k navrácení dětí zpět do péče rodičů, zvláště pokud existuje citová vazba mezi dětmi a rodičem a předpoklad možného navrácení do péče.
   
• OSPOD zásadně zanedbal sociální práci s rodinou. Po celou dobu vedení dětí v evidenci se omezil v sociální práci na kontrolní šetření v rodině; po třetím odebrání dětí z péče matky OSPOD zcela rezignoval na sociální práci s matkou.
   
• OSPOD upustil od svého podnětu na nařízení dohledu nad péčí matky o děti, ačkoliv věděl o opakujících se potížích matky se závislostí na alkoholu.
   
• Matka neměla žádné informace o tom, jak má postupovat, aby mohla získat děti zpět do své péče.
   
• OSPOD nezprostředkoval ani nedoporučil matce spolupráci s žádnou organizací za účelem sanace rodiny.  OSPOD se zevrubněji nezabýval otázkou, jak by měla matka řešit svoji závislost (nebylo to zohledněno v individuálních plánech ochrany dětí a ani řešeno).
   
• OSPOD měl využít mírnějších nástrojů k usměrnění nevhodného působení matky na syny.

Činnost OSPOD je podmíněna zájmem dětí, což znamená, že i když spolupráce rodiče není ideální, OSPOD nemůže z tohoto důvodu rezignovat na nutnost sociální práce s rodinou.

Příslušný OSPOD tento případ předal do jiného města. Mimo jiné pro ztrátu vzájemné důvěry.