Změna času na letní a na konci října zpět na standardní středoevropský astronomický lidem nevyhovuje. Prokázal to loňský průzkum provedený společností STEM/MARK, kdy se pro zrušení pravidelného střídání času vyslovilo 70 procent respondentů. Není divu, lidé často mívají problémy přizpůsobit se změněným podmínkám, avšak dané potíže zpravidla během několika dní pominou.

Změna času může mít vliv i na výkon řidičů. Podle odborníků z americké University of Colorado se jedná především o spánkovou deprivaci. Výkon ospalých řidičů nejednou klesá na úroveň šoférů jedoucích pod vlivem alkoholu. „Řidiči mohou mít problém s vnímáním a vyhodnocováním potenciálně nebezpečných situací a také jejich reakce nemusí být dostatečně rychlé. Skokové zkrácení doby spánku o jednu hodinu narušuje jeho kvalitu, což s sebou následně nese problémy s nedostatečnou mírou pozornosti za volantem,“ vysvětluje Roman Budský z Platformy VIZE 0. Není divu, že během dvou týdnů po provedené změně času stoupá výskyt smrtelných dopravních nehod o 6 procent. K danému výsledky došli analýzou více než 730 tisíc dopravních nehod, ke kterým došlo v letech 1996 - 2017. Specialisté z University of British Columbia upozorňují, že nejnebezpečnějším dnem bývá pondělí bezprostředně následující po víkendu, kdy se přešlo na letní čas. Počet dopravních nehod se může skokově zvýšit o celou šestinu. „Na silnicích se totiž potkává velké množství nedospalých lidí, kteří nadprůměrně chybují a navíc mohou být podráždění, což s sebou nese nižší míru vzájemné tolerance,“ uvádí Budský.

Univerzitní data potvrzují i české pojišťovny. Například Kooperativa v loňském roce zaznamenala výrazný nárůst škod v podstatě celý týden po změně času. „V pondělí prvního dubna 2019 to bylo o cca 11 % více škod, ale úterý, středa a čtvrtek po změně času přinesly dokonce více než 20% nárůst škod oproti době před změnou času,“ upozorňuje na kritické dny Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa.

Nedostatečný spánek a také únava jsou jedním z nejvýznamnějších faktorů, které zapříčiňují dopravní nehody. Nejohroženější jsou v tomto ohledu mladí řidiči do 25 let, senioři, lidé pracující na směny a řidiči, kteří denně ujedou stovky kilometrů. Ať už řidiči kamionů nebo obchodní zástupci. Silná únava zvyšuje riziko nehody a reakce takto unaveného řidiče se dají přirovnat k těm, které má řidič s jedním promile alkoholu v krvi - nesoustředěnost, nervozita, zkratovité jednání, nebo naopak velmi pomalé reakce, špatný odhad.

„Je tedy dobré se před jízdou dospat, udělat si dostatečnou časovou rezervu, během cesty dělat pauzy a cestu také plánovat. Měli bychom mít alternativy v případě nehody nebo kolon na naší trase. V pauzách pomáhá projít se kolem auta nebo protáhnout, dát si kávu a především hodně pít pramenitou vodu. Dehydratace totiž také velmi negativně ovlivňuje řidičovy schopnosti i agresivitu. Známé rady a la otevřené okénko nebo nahlas puštěné rádio či konzumace decilitrů kávy fungují jen krátce a jsou vhodné spíše na probrání řidiče před cílem cesty pro bezpečné dojetí,“ uzavírá Budský.