Příčinou vjetí na dálnici v protisměru může být nepozornost, únava, jízda pod vlivem návykových látek či léků nebo špatný zdravotní stav řidiče. Svůj vliv může mít i nedostatečné či matoucí dopravní značení. Své může udělat i slepé svěření se do péče navigace. Někteří řidiči mohou takto po dálnici jet i úmyslně, například proto, že minuli výjezd, prchají před policejním vozidlem, jsou zaznamenány případy, že takto jedou i ti, kteří takovou jízdu považují za ten správný adrenalin, nejsou vyloučeny ani sebevražedné úmysly.

Co by měl udělat řidič, který zjistí, že vjel na dálnici do protisměru?

Okamžitě se musí pro protijedoucí řidiče „zviditelnit“. Tedy rozsvítit dálková světla a zapnout varovné blikače. Současně musí s vozidlem zajet tam, kde hrozí nejmenší riziko možného vzájemného střetu, optimálně na krajnici. „Ihned nato musí o celém incidentu informovat policii a následně vyčkat do jejího příjezdu. Rozhodně se musí vyvarovat jakýchkoliv pokusů o otáčení se, couvání zpět k výjezdu apod. Řidič i případní jeho spolucestující musí na příjezd policistů vyčkat chráněni svodidly mimo těleso dálnice,“ vysvětluje Roman Budský z Platformy Vize nula.

Systém detekuje vozidla v protisměru

Na našich dálnicích D1, D2 a D5 existuje systém detekce vozidel jedoucích v protisměru. Příslušná čidla jsou nainstalována na mýtných branách. Jakmile zaregistrují vůz jedoucí nesprávným směrem, okamžitě spustí poplach v ostravské centrále Národního dopravního informačního centra ŘSD. Operátoři po něm začnou ihned pátrat pomocí dohledových kamer, současně informují policii a záchranný systém. Ostatní řidiči jsou neprodleně informováni varovným nápisem na infotabulích v úseku před místem incidentu. Tito šoféři by měli zvýšit pozornost, snížit rychlost jízdy, nepředjíždět, zařadit se do pravého pruhu a zvětšit vzájemné odstupy. Pokud je to jen trochu možné, bude nejlepším řešením do odvolání nebezpečí vozidla jedoucího v protisměru vyčkat na nejbližším parkovišti. „Rozhodně by měli šoféři, kteří potkají vozidlo jedoucí po dálnici v protisměru, ihned informovat Policii ČR,“ uvádí Roman Budský.

Řidič, který vjede na dálnici do protisměru, musí počítat s tím, že tento delikt nelze projednat na místě jeho spáchání. Celá kauza bude postoupena příslušnému správnímu úřadu, který chybujícímu řidiči uloží pokutu ve výši od 5 do 10 tisíc korun, současně vysloví zákaz řízení na 6 až 12 měsíců a udělí 7 trestných bodů. To v případě, že nedošlo k žádnému ohrožení ostatních účastníků silničního provozu či dokonce nehodě. V opačném případě může být tento čin kvalifikován jako nedbalostní trestný čin ublížení na zdraví či obecného ohrožení z nedbalosti. Zde už jsou postihy výrazně přísnější, za spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti či obecného ohrožení z nedbalosti může hrozit uvěznění až na deset let.

„Snížit počet těchto případů napomůže důsledné kvalitní dopravní značení v místech, kde hrozí riziko najetí na dálnici do protisměru. Značky musí být velké, viditelné i za snížené viditelnosti, tedy nejen v noci, ale i za mlhy hustého deště či sněžení,“ říká Budský. Dobré je značky B2 zakazující vjezd na jednosměrnou pozemní komunikaci v protisměru osazovat opakovaně. Ve zvláště rizikových lokalitách je dobré zdůraznit je přerušovaně svítícím výstražným žlutým světlem. Neuškodí ani vhodné symboly či nápisy přímo na vozovce. Řidiči by pak měli být pravidelně informováni o tom, jak se zachovat, pokud na dálnici najedou špatně, to samé platí i o zásadách správného chování v případě, že se dozvíme, že proti nám se po dálnici pohybuje jezdec v protisměru. Právě tak to dělávají v motoristicky (a současně sociálně) vyspělých státech. V České republice by prvním krokem k nápravě mohla být důsledná kontrola stavu a promptní provedení případných nutných úprav. Určitě se to vyplatí. Průměrně jeden řidič denně totiž na dálnici najede do protisměru…