Účastníci schůzky nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice se shodli na následujícím:

Koordinace cest a návštěv nejvyšších ústavních činitelů

Nejvyšší ústavní činitelé se věnovali časové a obsahové koordinaci zahraničních cest a návštěv v roce 2019. Shodli se, že důležitou součástí bilaterálních zahraničních cest českých představitelů je obchodně-ekonomická dimenze, která vychází z analýzy zájmů České republiky a českých firem a podporuje diverzifikaci českého vývozu.

Nejvyšší ústavní činitelé také zopakovali důležitost příjezdové diplomacie a koordinace návštěv zahraničních představitelů do ČR.

Výroční rok 2019, státní akt 12. 3. 2019

Nejvyšší ústavní činitelé se shodli, že rok 2019 je výjimečný řadou výročí spojených s minulostí naší země, Evropy i transatlantické vazby. Záměrem ČR je zajistit důstojnou reprezentaci při oslavách těchto výročí doma i v zahraničí. Důležitou událostí bude slavnostní připomínka 20 let od vstupu do NATO s potvrzenou účastí všech prezidentů zemí V4, představitelů NATO a dalších významných hostů, která se odehraje v přítomnosti vrcholných představitelů ČR a ozbrojených složek dne 12. března 2019 na Pražském hradě a v Černínském paláci. Připomenutí tohoto výročí bude příležitostí pro zdůraznění evropského a euroatlantického ukotvení ČR, opřeného hodnotově a institucionálně o EU a NATO, v nichž chce ČR hrát odpovědnou a aktivní roli a plnit své závazky.

Vztahy s Izraelem, přesun ambasády do Jeruzaléma

Nejvyšší ústavní činitelé ocenili intenzivní bilaterální vztah s Izraelem v roce 2018, který vyvrcholil státní návštěvou prezidenta republiky v doprovodu dalších ústavních činitelů. Podporují posilování a další rozšiřování české přítomnosti v Jeruzalémě cestou plného využití potenciálu Českého domu, jež je dalším krokem v záměru přemístit velvyslanectví ČR do Jeruzaléma v souladu s mezinárodním právem. Nejvyšší ústavní činitelé se shodli na potřebě detailního sledování a hodnocení vývoje mezinárodní přítomnosti v Jeruzalémě a na důležitosti konzultací především s regionálními (zejm. se zeměmi V4) a evropskými partnery, jakož i s USA. Nejvyšší ústavní činitelé se zasadí o mezivládní konzultace ČR-Izrael v roce 2019, s důrazem na konkrétní výsledky zejména v oblasti obranných a bezpečnostních schopností, kybernetiky, inovačních technologií a hospodaření s vodou. Nejvyšší ústavní činitelé uvítali výraznou mezinárodní podporu návrhu USA na rezoluci VS OSN odsuzující aktivity Hamásu a ocenili jednotu EU a USA při jejím prosazování a podpoře, na níž lze stavět do budoucna.

Rusko

Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali poslední mezinárodní vývoj ve východní Evropě. Ve vztahu k Rusku potvrdili jednotný postoj NATO a EU, vč. postoje k budoucnosti smlouvy INF či hodnocení událostí v Azovském moři. Součástí tohoto postoje je také připravenost ke smysluplnému a konstruktivnímu dialogu s Ruskem. Spolu s představiteli ostatních zemí vyjádřili obavu z eroze mezinárodního systému kontroly zbrojení a zároveň přesvědčení, že Rusko stále může učinit kroky k udržení smlouvy INF v platnosti.

Ukrajina

Nejvyšší ústavní činitelé se shodli, že pro vývoj Ukrajiny bude rok 2019 vzhledem ke konání prezidentských a parlamentních voleb důležitým mezníkem. ČR bude nadále podporovat Ukrajinu v reformním úsilí ve složité situaci, mj. s cílem zajistit demokracii, stabilitu, bezpečnost a prosperitu. Stejně jako v případě Ruska, i od Ukrajiny ČR očekává naplňování demokratických procesů a odmítá jejich jednostranné kroky bez respektu k zájmům a cítění druhé strany. Nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili potřebu nalezení řešení a zabránění vzniku dalšího „zamrzlého konfliktu“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Opětovně proto apelovali, aby všechny zúčastněné strany naplňovaly veškeré součásti tzv. Minských dohod.

Zahraniční vlivy v ČR

Nejvyšší ústavní činitelé byli informováni o výsledcích vládní i parlamentní debaty o výročních zprávách o činnosti zpravodajských služeb ČR. Konstatují, že reálný obraz o plnění úkolů a o naplňování priorit podávají pouze úplné výroční zprávy (tj. veřejné, ale zejm. neveřejné části) o činnosti zpravodajských služeb předkládané podle zákona prezidentu republiky a vládě. V zájmu ČR je vyvarovat se v oblasti bezpečnosti státu zjednodušujícím a schematickým hodnotícím soudům a jejich promítání do zahraniční politiky ČR, vč. ekonomické diplomacie.

Debata o pokusech zahraničních subjektů ovlivňovat politický, bezpečnostní nebo hospodářský život naší země a o reakci na ně musí být založena na veřejných i neveřejných informacích důkladně prověřených a prodiskutovaných bezpečnostní komunitou a musí probíhat v příslušném institucionálním a ústavním rámci ČR. Pouze výsledek takové debaty, jež bere v úvahu politické, bezpečnostní a ekonomické zájmy ČR, se může stát základem racionální a uměřené veřejné diskuse o zahraniční a bezpečnostní politice, včetně bilaterálních vztahů se zahraničními partnery.

Legální pracovní migrace

Nejvyšší ústavní činitelé konstatují přetrvávající velmi vážný stav způsobený nedostatkem pracovních sil v ČR. V souladu s potřebami české ekonomiky podporují přísun pracovníků z tzv. prioritních zemí, které nepředstavují bezpečnostní riziko. Za tímto účelem se shodli na navýšení počtu pracovních víz a na rozšíření prioritních zdrojových zemí. Pro realizaci tohoto potenciálu jsou nezbytné změny v systemizaci MZV, MV a MPSV a navýšení rozpočtů k personálnímu zajištění zpracování žádostí, jakož i posílení integračních kapacit na centrální a místní úrovni. Nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili, že legální pracovní migrace není dlouhodobým řešením momentálně neuspokojené poptávky na trhu práce. Východiskem jsou především práce s dlouhodobě nezaměstnanými v ČR, investice do moderního vzdělávání a podpora výzkumu a rozvoje automatizace a robotizace ve výrobě. Zároveň je potřeba v debatě o zahraničních pracovnících pokračovat nejen se zástupci zaměstnavatelů, ale i odborů.

Příprava předsednictví ČR ve V4

Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali přípravu českého předsednictví V4 na období červenec 2019 – červen 2020, především hlavní tematické priority vycházející z principů soudržnosti, sbližování a propojování našich zemí. Shodli se, že k prioritám českého předsednictví patří mj. vnější aspekty migrace, rozvoj infrastruktury, formování budoucnosti EU a evropského rozpočtu. Nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili, že V4 je důležitým formátem naší regionální spolupráce, a to i v kontextu našeho členství v EU. Cílem ČR je ukotvit své předsednictví V4 v širších souvislostech EU a NATO a prosazovat racionální, pragmatický a konstruktivní přístup s konkrétní přidanou hodnotou V4.

Příprava předsednictví ČR v Radě EU

Nejvyšší ústavní činitelé opětovně diskutovali stav příprav českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022. Shodli se, že předsednictví je velká výzva a odpovědnost, a že bude znamenat finanční, personální i organizační nároky pro celou státní správu, které nebudou malé. Z toho důvodu považují za vhodné v maximální možné míře využívat zkušenosti z roku 2009 a stavět na stávajících kapacitách a strukturách všech složek státní správy. Předsednictví je však zároveň příležitostí ukázat, že je Česká republika sebevědomou a konstruktivní součástí Evropské unie. Nejvyšší ústavní činitelé také potvrdili, že chtějí využít předsednictví k lepšímu informování občanů o evropských záležitostech a o roli České republiky v Evropské unii. Dohodli se, že s ohledem na zintenzivnění příprav předsednictví v průběhu roku 2019 (především v návaznosti na plnění úkolů z usnesení vlády č. 451) se téma přípravy předsednictví stane pravidelnou součástí schůzek Nejvyšší ústavní činitelé k zahraniční politice.

Víceletý finanční rámec EU

Nejvyšší ústavní činitelé se shodli na ambici dosáhnout kvalitní a vyvážené shody Evropské rady do podzimu 2019. ČR bude nadále aktivně prosazovat své zájmy a priority zaměřené na pokračování tradičních politik EU (koheze, zemědělství), zajištění prostředků na nové priority (hranice, migrace, obrana a bezpečnost) a maximální umožnění využití přidělených prostředků podle tematických priorit ČR.