Březnová Evropská rada naváže na mimořádný summit z minulého týdne, jehož se účastnil také předseda vlády Turecka Ahmet Davutoglu. Ten bude s lídry EU jednat i tento týden. Hlavním cílem březnové Evropské rady bude dosáhnout dohody na další spolupráci s Tureckem při zvládání migrační krize. Již minulý týden se hlavy států a předsedové vlád EU shodli na hlavních principech a zásadách, na jejichž základě by mělo dojít k prohloubení spolupráce s Tureckem.

Základem nové dohody je urychlené navracení všech migrantů z řeckých ostrovů zpět do Turecka. Česká vláda je přesvědčena, že se jedná o krok správným směrem, především proto, že jeho provádění naruší obchodní model pašeráků a sníží motivaci lidí podnikat nebezpečnou cestu přes moře.

Součástí dohody by měl být také mechanismus pro přesídlování syrských uprchlíků z Turecka. EU by za každého syrského občana navráceného do Turecka měla jednoho syrského občana přesídlit přímo z Turecka. Navržený mechanismus se tedy netýká migrantů jiných národností.

Pro Českou republiku je prioritou, aby byl pro přesídlení Syřanů z Turecka využit již schválený mechanismus pro přesídlování a relokaci. Česká vláda proto bude prosazovat, aby dohoda s Tureckem nepředstavovala žádné nové závazky pro členské státy v oblasti relokací a přesídlování.

Vedle dohody s Tureckem se bude na Evropské radě hovořit také o pomoci Řecku, které je v důsledku uzavření západobalkánské migrační trasy ve složité humanitární situaci. Česká republika je odhodlána Řecku nadále pomáhat, ať už formou expertízy v hotspotech či humanitární pomocí. I proto česká vláda podpořila zřízení speciálního nástroje v rámci evropského rozpočtu, který umožní poskytovat humanitární pomoc také členským státům EU.