„Vláda schválila kompromisní návrh zákona, stále je čas ho prosadit. Chce to jen vůli politiků pomoci lidem v nouzi a já věřím, že se najde,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Návrh zákona má pomoci lidem, kteří čelí problémům s dostupností nájemního bydlení na běžném trhu a potýkají se s vysokými náklady na bydlení. Jedná se například o seniory, lidi se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, samoživitelky a samoživitele s dětmi, mládež opouštějící dětské domovy a náhradní rodinnou péči, lidi z azylových domů, ubytoven či osoby žijící na ulici.

Obce, které při zajišťování sociálního bydlení nadále hrají klíčovou roli, budou do systému vstupovat dobrovolně. Motivací k zapojení bude možnost získat finanční prostředky na vybudování sociálních bytů a sociální práci. Obce díky zákonu získají nástroj jak řešit potřeby svých občanů v oblasti bydlení a také snižovat míru sociálního vyloučení.

Návrh zákona se zaměřuje na dvě spolu úzce související a provázané oblasti - sociální bydlení a sociální dávku na bydlení. Podstatou návrhu je sloučení dvou existujících dávek na bydlení do jedné, nazvané příspěvek na bydlení. Podpora formou sociální dávky zůstává i nadále hlavní formou státní podpory v oblasti bydlení, a to na volném trhu s byty i v rámci sociálního bydlení. S postupným náběhem systému sociálního bydlení bude utlumena výplata dávek do ubytoven nebo nezkolaudovaných bytů, tak aby bylo zajištěno důstojné bydlení. Výhodou jedné dávky bude její větší adresnost, tedy bude vyplácena jen těm, kteří ji skutečně potřebují, a bude směřovat jen do bydlení odpovídající kvality. Tímto opatřením dojde k ukončení obchodování s chudobou. Stát v současné době vydává na dávky spojené s bydlením téměř 13 miliard korun ročně.

Pokud návrh zákona projde legislativním procesem, první žadatelé o sociální byt by se mohli začít na úřady obracet od poloviny roku 2018. Do sociálního bydlení by se pak mohli nastěhovat nejpozději v polovině roku 2020.