Opatření zajistí zmírnění ekonomického dopadu způsobného poklesem příjmů u lidí, kteří trpí dlouhodobějším onemocněním. Pokud bude přijat pozměňovací návrh, který připraví ministryně Marksová, dočkají se dlouhodobě nemocní zvýšení nemocenské už od začátku roku 2018.

„Vláda u dlouhodobé nemocenské schválila návrat k době před pravicovými škrty. Vítám to, i když jsem, jako všichni ministři a ministryně za ČSSD, hlasovala pro variantu štědřejší, kterou by si podle mě dlouhodobě nemocní plně zasloužili," uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

V současné době je zaměstnanec v případě dočasné pracovní neschopnosti zabezpečen od 4. do 14. kalendářního dne náhradou mzdy od svého zaměstnavatele. Od 15. dne dostává nemocenskou ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, a to bez ohledu na délku trvání dočasné pracovní neschopnosti. Není tedy rozdíl, jestli je pacient nemocný patnáct dní nebo trpí závažnějším onemocněním, kde si léčení vyžádá například několik měsíců.

Vláda se v rámci koalice shodla na variantě, podle které by měl pacient po 31. dni pracovní neschopnosti dostávat 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Od 61. dne nemoci se příspěvek zvýší na 72 %. Ze státního rozpočtu by na tuto variantu pomoci dlouhodobě nemocným mělo jít 2,4 miliardy korun ročně.

Déletrvající pracovní neschopnosti představují podstatný podíl ze všech dočasných pracovních neschopností. V roce 2015 bylo ukončeno celkem 1,5 mil. případů dočasné pracovní neschopnosti, z toho:

• cca 800 tisíc případů trvalo alespoň 15 kalendářních dnů,
• cca 460 tisíc trvalo déle než 30 kalendářních dnů,
• cca 260 tisíc případů trvalo déle než 60 kalendářních dnů,
• cca 176 tisíc případů trvalo déle než 90 dnů,
• cca 76 tisíc případů trvalo déle než 180 dnů.

Navrhované opatření zvýšení nemocenského má tedy potenciál zlepšit sociální situaci velkého počtu českých domácností.

Výše náhrady příjmu se měnila v posledních 20 letech poměrně často. V období od roku 1993 do roku 2007 byla sice od 4. dne pracovní neschopnosti stále platná jednotná sazba 69 %, byl však zejména v počátku výrazně omezen příjem, z kterého se výpočet nemocenské odvozoval. Postupně se zvyšoval jak absolutně, tak zavedením druhé a později i třetí redukční hranice. V letech 2007 až 2010 pak došlo k několika rychlým změnám. Od roku 2010 poklesla sazba z důvodu škrtů tehdejší Nečasovy vlády na současných 60 %.