O vzniku výcvikového prostoru u Karlových Varů rozhodla československá vláda v roce 1953. Vojenský újezd vznikl na území po odsunutém německém obyvatelstvu, dnes má po optimalizaci rozlohu přes 320 kilometrů čtverečních, na kterých denně cvičí česká armáda, její spojenci z NATO, ale také hasiči a další bezpečnostní složky.

Vzniku výcvikového prostoru padly za oběť dvě desítky obcí, které se v Doupovských horách rozkládaly, včetně střediskového města Doupov. Dříve intenzivně obdělávaná krajina se za desítky let díky vlivům přírody změnila v unikátní lesostepi, které jsou domovem celé řady vzácných živočišných a rostlinných druhů. Vyskytuje se zde například 57 druhů savců a přes 260 druhů ptáků. Geologicky homogenní čedičové pohoří dnes patří mezi nejcennější a ekologicky nejhodnotnější území střední Evropy.

Vojenské lesy a statky, které v Doupovských horách hospodaří, na území vojenského újezdu a v přilehlých lokalitách provozují jednu z největších ucelených honiteb v Evropě.

Slavnostního aktu k výročí západočeského vojenského újezdu se v radošovském vojenském areálu zúčastnil náměstek ministra obrany Pavel Beran, přednosta újezdního úřadu Petr Vašíček, náčelník SOVZ Hradiště Martin Kuna, ale také zástupce ředitele VLS Zdeněk Mocek. Ten v projevu připomenul, že vojenský újezd zde dává práci již čtvrté generaci vojenských lesníků, kteří zde našli domov i smysl své existence.

Proto také mezi nastoupenými vojenskými jednotkami nechyběla formace zaměstnanců VLS a vlajkonoši čestné stráže mezi bojovými zástavami nesli také standartu vojenských lesníků.