SVS od roku 2011 provádí monitoring výskytu této nákazy v ČR. V jeho rámci se vyšetřují vzorky krve koní na přítomnost protilátek proti viru způsobujícímu toto onemocnění. Pozitivních bylo loni pouze 0,6 procenta ze zhruba 800 vzorků vyšetřených v rámci monitoringu. Jinými slovy, 0,6 procent vyšetřených koní přišlo do kontaktu s původcem onemocnění. Ve srovnání s rokem 2014 to bylo zhruba o jeden procentní bod méně. Výsledky monitoringu SVS mohou být cenným podkladem pro stanovení rizikových oblastí s ohledem na výskyt původce tohoto onemocnění.
Cílem pondělního jednání bylo dopracování návrhu metodického pokynu, který má stanovit postup při posuzování rizika nákazy virem západonilské horečky a kroky ke snížení rizika přenosu tohoto viru krevní transfuzí. Národní transfuzní komise Ministerstva zdravotnictví pro problematiku západonilské horečky zohlední při stanovení rizikových lokalit i údaje SVS o výsledcích monitoringu v populaci koní.
Západonilská horečka je infekční onemocnění zvířat přenosné i na člověka. U lidí se onemocnění zpravidla projevuje obdobnými příznaky jako chřipka, může však dojít i k postižení centrálního nervového systému. Člověk se může nakazit nejen prostřednictvím bodavého hmyzu, ale také transplantací orgánů či krevní transfuzí. Sledování a kontrola výskytu původců zoonóz (nákaz přenosných ze zvířat na člověka) je jednou z dlouhodobých priorit SVS.
Virus západonilské horečky je rozšířen celosvětové. Výskyt onemocnění byl popsán v Africe, Eurasii, Austrálii a od roku 1999 se rozšířil po celém americkém kontinentu. V roce 2004 byl prokázán také ve střední Evropě. Rozšiřování výskytu nákazy do Evropy bývá odborníky přisuzováno mimo jiné také globálnímu oteplování a s ním spojeným šířením přenašečů směrem na sever.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva