Jedním z cílů Světového dne srdce, který si připomínáme koncem září, je mimo jiné i edukace veřejnosti, její informování o významu prevence a rizicích způsobených nezdravým životním stylem. Nemoci srdce a cév znamenají nejen ohrožení na životě, ale představují také poměrně významnou finanční zátěž pro zdravotnický systém. Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) minulý rok vynaložila cca 2,5 mld. Kč z prostředků veřejného zdravotního pojištění na léčbu pacientů, kteří kardiovaskulárními nemocemi trpí.

Podle zjištění Světové federace srdce jsou srdeční onemocnění a mrtvice hlavními příčinami úmrtí na celém světě. Počet lidí, kteří jim podlehnou, přesahuje 18,5 milionu za rok, což je 33 % celkové úmrtnosti v globálu. Ročně tak na srdeční onemocnění zemře více lidí než na nádorová onemocnění, HIV, AIDS a malárii dohromady.

ZP MV ČR loni vynaložila ze základního fondu zhruba dvě a půl miliardy korun na léčbu pacientů se srdečně-cévními chorobami. „Z toho největší částku, cca 68 % celkových nákladů na kardiovaskulární nemoci, spolkly výdaje na materiál používaný při operacích a léčivé přípravky. Náklady sice meziročně nestouply, i s ohledem na zásadní omezení zdravotních služeb v souvislosti s pandemií nemoci covid-19, ale léčených pacientů meziročně celkově přibylo asi 10 tisíc.

Dlouhodobě je více léčených mužů než žen,“ říká MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka zdravotnického úseku ZP MV ČR.

Změna životního stylu může zachránit život

Vznik onemocnění srdce a cév mohou zapříčinit jednak neovlivnitelné faktory – tedy věk, pohlaví, genetické predispozice nebo již prodělaná onemocnění tohoto typu. Co ale ovlivnit můžeme, je náš životní styl – kouření, konzumace alkoholu a nedostatek pohybu totiž ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění zásadně přispívají. Rizikem je dokonce i pasivní kouření. Mezi další rizikové faktory, které bychom neměli brát na lehkou váhu, patří cukrovka druhého typu, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a obezita.2,3 ZP MV ČR podporuje zdravý životní styl svých klientů, ať už příspěvky na nejrůznější sportovní a pohybové aktivity a poradenství nutričního specialisty, či pomocí při odvykání kouření.

Psychická nepohoda je dalším rizikovým faktorem

Období pandemie covid-19 mělo zásadní vliv na lidskou psychiku. Podle dat Národního ústavu duševního zdraví stoupl výskyt depresí až trojnásobně a úzkostí na dvojnásobek.4 Přemíra stresu, deprese, úzkostí či sociální izolace se řadí na seznam faktorů, které významnou měrou přispívají k riziku rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. A protože ZP MV ČR považuje duševní zdraví za stejně důležité jako zdraví tělesné, zařadila letos do svého programu podpory duševního zdraví například i příspěvek na vyšetření klinickým psychologem.