Sama ČNB, která v květnu držela 0,252 milionu troyských uncí zlata, ale na konci června už 0,291 mil. tr. oz., o rozšíření zlaté části devizových rezerv žádnou zprávu nevydala.
Tzv. Zlatý index, který vyjadřuje poměr mezi sedmdesátitunovým zlatým pokladem při vzniku samostatné České republiky a aktuálním stavem zlata v devizových rezervách ČNB, tak podle výpočtů analytiků společnosti Zlato meziměsíčně povyskočil z hodnoty 11,2 % na 12,9 %.

„To, že naše centrální banka navýšila své zlaté devizové rezervy o 39 000 uncí (1213 kilogramů), je dobrou a navýsost důležitou zprávou,“ říká David Marášek, statutární ředitel společnosti Zlato, která patří mezi přední tuzemské prodejce tohoto investičního kovu. Světová rada pro zlato (WGC, World Gold Council) považuje nákupy nebo prodeje zlata, které přesáhnou v jednom měsíci jednu tunu, považuje za „význačné“.

„ČNB v tomto tisíciletí až doposud zlato do svých devizových rezerv nikdy nenakoupila. Pořízení 1,2 tuny zlata představuje meziměsíčně patnáctiprocentní nárůst a zásoby zlata v centrální bance se tak vrátily na úroveň ze srpna 2018,“ zdůrazňuje statutární ředitel společnosti Zlato.

Podle Maráška červnová akvizice zlata do sejfů ČNB odpovídá aktuálním trendům chování centrálních bank. Ty totiž letos zlato mnohem více nakupují, než prodávají, přestože jeho cena atakuje hranici 1800 dolarů za unci. „Za prvních pět měsíců letošního roku podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) centrální banky nakoupily přes 206 tun zlata a současně necelé 62 tuny prodaly,“ říká statutární ředitel společnosti Zlato.

David Marášek současně vyjadřuje naději, že ČNB bude s rozšiřováním množství zlata v devizových rezervách pokračovat alespoň ke třem procentům, což je metodikou MMF doporučený podíl zlata v celkové výši devizových rezerv centrálních bank.

„Sám fond je přitom po USA a Německu třetím největším držitelem zlata na světě – ve svých rezervách jej má 2814 tun, tedy více, než kolik jej má Itálie, Francie nebo Rusko,“ podotýká.
Které evropské státy v tichosti navyšují své zlaté poklady?

Zatímco loňských a předloňských nákupů zlata centrálními bankami Polska (126 tun) a Maďarska (více než 30 tun) si kvůli jejich objemům nešlo nevšimnout, ze statistik WGC je zřejmé, že během posledních let víceméně v tichosti rozšiřují své zlaté poklady i další evropské státy.

Například Bělorusko si podle údajů MMF letos připsalo ve zlatých rezervách zatím 0,7 tuny, přičemž za posledních 18 let pořídilo 28 tun zlata. Celkové aktuální zásoby země jsou ve výši 49,5 tuny.
Bulharsko, které má 40,8 tuny zlata, jej v předchozích letech každoročně nakupovalo zhruba 100 kilogramů. Za první čtyři měsíce letošního roku už bulharská centrální banka rozšířila devizové rezervy o dalších 300 kg. Srbsko letos zatím pořídilo půl tuny zlata, vloni to bylo celkem přes deset tun.

Které státy mají nejvyšší podíl zlata v devizových rezervách?

1. Venezuela: 82,3 % (161,2)
2. USA: 78,9 % (8133,5)
3. Portugalsko: 77,4% (382,5)
4. Německo: 75 % (3363,6)
5. Nizozemsko 71,5 % (612,5)
6. Itálie: 70,5 % (2451,8)
7. Kazachstán: 68,4 % (377,1)
8. Kypr: 67,6 % (13,9)
9. Řecko: 65,6 % (113,7)
10. Francie: 65 % (2436)

Zdroj: World Gold Council. Údaje v závorce představují celkové množství zlata v tunách. Stav k 30. červnu 2020