Po úhynu starého samce geparda počátkem srpna zel jejich výběh v centrální části zoo zničehonic prázdnotou. Ne však na dlouho. V tomto týdnu jej obydlela čtveřice prazvláštních ptáků z afrických savan, zoborožců kaferských (Bucorvus leadbeateri). Pamatujete na dvě mláďata odchovávaná za pomoci „maňáska“ minulý rok? Tak přesně ta můžete nyní spolu s jejich přirozenými rodiči pozorovat na velkorysém travnatém výběhu, skoro jako v jejich domovině. Sbírají tam slimáky, ze země vytahují žížaly a mají možnost naplno projevit jejich typické přirozené chování, kdy ve skupinách prozkoumávají africké pláně a hledají něco k snědku.

Ze spojení rodičů a potomků po tak dlouhé době jsme měli oprávněně strach. „Kaferáci“ (jak jim slangově říkáme) bývají často nesnášenliví a mocným úderem zobáku jsou schopni vážně poranit toho, kdo jim není po chuti. Nový obří výběh, který žádný z našich ptáků doposud neznal, jsme ale vnímali jako jedinečnou, byť riskantní příležitost jejich soužití vyzkoušet. A všichni nás velmi překvapili. Okamžitě se začali procházet pospolu a prozkoumávat nový výběh. Zanedlouho vzal samec do zobáku slimáka a začal ho galantně nabízet mláděti. Po chvíli se k němu přidala i samice a mláďata si od nich potravu začala brát. V takový průběh seznamování jsme ani v nejmenším nedoufali.

Na naši čtveřici zoborožců se můžete přijít podívat až do konce babího léta. Poté je bude čekat opět přesun do prostoru zimoviště. Dospělé ptáky od mladých poznáte snadno. Mladí ještě nemají vybarvené kožní laloky na hlavě a krku, dospělí je mají zářivě rudé, přičemž samice má pod zobákem fialovomodrou skvrnu.

Zajímavosti

Rodinný život zoborožců kaferských je vůbec velmi zajímavý. Ačkoliv jsou to ptáci převážně zemní, hnízdí ve velkých stromových dutinách. V nich samice sedí na dvou až třech vejcích. Mláďata se líhnou růžová a slepá a postupně černají. Po osamostatnění zůstávají s rodiči v rodinných skupinách až do šesti let věku a po tu dobu pomáhají s dalšími odchovy a tím se učí budoucím rodičovským povinnostem.