V současné době se vyskytuje zhruba 300 posledních jedinců zebry bezhřívé na savanách a v křovinatých oblastech severní a severovýchodní Ugandy. Tento poddruh chová jen 11 zoologických zahrad na světě. Chovná základna pochází z Čech. Zebry bezhřívé dovezli do Evropy mezi lety 1969 a 1976 tehdejší ředitel královedvorské zoo Josef Vágner a zoolog Luděk Dobroruka. Populace nyní spíše stagnuje a hrozí jí postupný pokles.

Tento negativní trend se snaží čeští a slovenští zoologové vzájemnou spoluprací zvrátit. Usilují proto o umístění většiny zeber bezhřívých žijících v lidské péči do Česka a na Slovensko. Česká republika je přitom už nyní světovou baštou těchto zeber. Stáda tvořená potomky zvířat ze Dvora Králové žijí rovněž v Liberci, Praze, Košicích a nyní i v Plzni.

Zebra bezhřívá žije v rodinných skupinách o 6–20 jedincích. Vůdčí klisna vede hierarchicky uspořádané stádo, které uzavírá jeden dospělý samec. Klisna rodí po roce březosti jedno mládě.

Zebry Chapmannovy žily v Plzni nepřetržitě od roku 1974 a odchovaly několik desítek mláďat. Postupně byly přesunuty do nových chovatelských zařízení. Nyní osmnáctiletá kobyla Zaira odcestovala do Spišské Nové Vsi na Slovensku, jedenáctiletá Cuanza a čtyřletá Cabiri do Zoo Dvorec v jižních Čechách. Dva roční hřebce převezli chovatelé do Zoo Borysew v Polsku.