V České republice gaury uvidíte pouze v Zoo Zlín, v Evropě pak jen v dalších 10 institucí. O mimořádnosti odchovu svědčí i ta skutečnost, že za uplynulých 12 měsíců je zlínská samička jediné mládě, které se v evropských zoo narodilo. Na svět přišla v polovině února, chovatelé ji prozatím pojmenovali Doubravka. V budoucnu však pro ni vybereme oficiální indické jméno.

Podle všech pozorování dvouměsíční samička zdárně prospívá a je ve skvělé kondici. „Matka se o mládě příkladně stará, je velmi pečlivá. Porodní váhu telete chovatelé odhadli na 35 kg, nyní podle jejich odhadu samička váží již mezi 50 a 60 kg. Nového člena také perfektně přijalo stádo. Prvních 14 dní po porodu samice s mládětem strávila odděleně v malém venkovním výběhu, spojení se zbytkem stáda proběhlo právě zde,“ uvedl zoolog Zdeněk Čech. Stádo gaurů včetně mláděte každý den již vychází do rozlehlého venkovního výběhu v asijské oblasti zoo. Zde jej mohou obdivovat i návštěvníci zoo.

Zoo Zlín rozběhla chov gaurů indických v roce 2019, kdy z indické Zoo Mysore získala 4 zvířata. Po více než půl století se tak do Evropy podařilo dovézt tato zvířata přímo z jejich domoviny. Populace gaurů v evropských chovech čítá pouhých 32 jedinců. Získání čtyř mladých a nepříbuzných zvířat přímo z Indie je pro celý chovný program klíčové. Základ evropského chovu totiž pochází z dovozu gaurů na konci padesátých let minulého století. Zlínští dva samci a dvě samice tak znamenají po genetické stránce obrovský přínos a pokus o znovuobnovení Evropského chovného programu. První odchov mláděte po 3 letech chovu je proto mimořádný chovatelský počin.

Gauři indičtí jsou obrovská a impozantní zvířata. Kohoutková výška u dospělých samců překračuje dva metry, samice jsou o něco menší (kolem 170 cm). Hmotnost činí 700–1000 kg, samci však mohou dosáhnout hmotnost až jeden a půl tuny. Obě dvě pohlaví zdobí mohutné rohy, které do­růstají až do délky 115 cm. Jejich srst je zbarvena v různých odstínech hnědé, rezavé až černé barvy, nohy však mají kontrastně světlé. Jsou to stádová zvířata s výraznou hierarchií, stádo vede dominantní samec. Mládě přichází na svět po desetiměsíční březosti samice. „V současné době je tele odkázané na mateřské mléko samice, začíná však už také ochutnávat stébélka trávy nebo sena,“ doplnil zoolog Čech.

Domovinou gaurů jsou zalesněná pohoří jižní a jihovýchodní Asie. Navzdory své mohutnosti se dokáží v terénu pohybovat s neuvěřitelnou lehkostí. Základní potravu tvoří traviny, byliny, větve keřů. Populace zvířat ve volné přírodě se odhaduje něco málo přes 20 000 jedinců. Patří mezi ohrožená zvířata, jejich početní stavy neustále klesají především kvůli ničení životního prostředí a nelegálnímu lovu.