Již za měsíc čeká děti Mikulášova nadílka a rodiče zamyšlení nad tím, co ratolestem přinese. Samozřejmě by to mělo být něco dobrého, ale i mezi dobrotami a sladkostmi lze občas najít kousky, kterým je lépe se vyhnout. Proč by měl Mikuláš nadělovat například kakaovou náhražku, když je k mání skutečná čokoláda?

Někteří rodiče možná budou uvažovat o „zdravějších“ sladkostech a kromě sušeného ovoce sáhnou třeba i po ořeších v čokoládě. Právě jim, konkrétně mandlím, věnujeme následující řádky.

V obchodech jsme pátrali po mandlích v různých polevách – v čokoládě všech druhů, jogurtové polevě i v čokoládě se skořicí. Celkem jsme nakoupili 21 výrobků. Důkladně jsme prostudovali jejich obaly a podle deklarovaných údajů jsme porovnali kvalitu produktů. Zajímali jsme se, čím jsou mandle pokryté, sledovali přítomnost některých přídatných látek a naší pozornosti neunikly ani výživové údaje.

Poleva dělá cukrovinku

Pražené mandle leckomu chutnají samy o sobě, ovšem teprve sladký kabátek jim dodá lesk opravdového pamlsku. Odborně se takto upravené mandle označují jako dražované, více si o dražování můžete přečíst v boxu na sousední straně. Poleva představuje většinu hmotnosti dražovaných mandlí. U výrobků v našem srovnání se její podíl pohyboval mezi 67 a 80?%, na samotná jádra mandlí připadalo 18 až 33?%.

Na kvalitu použitých polev jsme proto v našem srovnání kladli nejvyšší důraz a podle jejich druhu jsme výrobky roztřídili do tří tabulek. V první najdeme mandle v čokoládě, ve druhé mandle v jogurtové polevě a poslední tabulka patří výrobkům v čokoládě se skořicí či kokosem navrchu. Nejslabší vrstvu (67?%) slibovaly Diana Mandle v polevě z hořké čokolády a naopak nejvelkorysejší byly mandle v čokoládě a skořici – na 80?% se dostaly značky Tesco, Albert a Poex/Sweet Exclusive.

Při posuzování kvality použitých čokolád jsme si vzali na pomoc čokoládu s oříšky, ke které mají dražované mandle v čokoládě i přes rozdílnou technologii výroby přeci jen blízko. Nejvíce bodů proto od nás získaly mandle v opravdové čokoládě s co nejvyšším obsahem kakaa a bez přídavku rostlinných olejů.

Čokoláda padne mandlím nejlépe

Až na dvě jogurtové výjimky se k čokoládě, ať už hořké, mléčné, nebo bílé, v našem výběru hlásily všechny výrobky. Etikety však prozradily, že v kvalitě čokolády panují zásadní rozdíly. Do našeho výběru se totiž dostaly jak mandle v extra čokoládě, tak ty dražované kakaovou náhražkou.

Koho zajímá kvalita čokolády, měl by si na obalu všímat především dvou věcí: podílu kakaové sušiny a obsažených tuků. V ideálním případě se čokoláda vyrábí z cukru, kakaového másla, kakaové hmoty a případných dalších složek, například mléka a vanilky. Vyšší obsah kakaové sušiny znamená, že výrobce použil větší množství kakaových surovin. Bohužel možnost porovnávat obsah kakaové sušiny je odepřena milovníkům bílé čokolády. Na jejím obalu se totiž tato informace nemusí uvádět, vyhláška č. 76/2003 pouze předepisuje minimálně 20% obsah kakaového másla.

Skladba použitého tuku nám napoví, zda se vůbec jedná o čokoládu. Hlavním a nejlépe i jediným tukem by mělo být kakaové máslo. Povolen je však přídavek některého ze šesti vybraných rostlinných tuků – bornejského, palmového, bambuckého, sal, oleje jader manga a kokum gorgi, maximálně však do 5?%. Pokud „čokoláda“ obsahuje více než 5?% jiného rostlinného tuku, nejde o čokoládu, ale o její kakaovou náhražku.

Obou zmíněných parametrů jsme si všímali i u dražovaných mandlí. S výjimkou mandlí v bílé čokoládě jsme obsah kakaové sušiny našli na všech etiketách. Podle vyhlášky č. 76/2003 Sb. musí hořká čokoláda obsahovat 35?% a mléčná alespoň 25?% kakaové sušiny. U žádných mandlí jsme v tomto ohledu nenarazili na problém. Naopak, mnohé výrobky slibovaly kakaa mnohem více. Platí to zejména pro Delmart Pražené mandle v extra hořké čokoládě, u kterých etiketa uváděla celých 53?%. Přívlastek „extra“ je v případě čokolády rovněž legislativou definovaný termín a u hořké čokolády znamená alespoň 43% obsah kakaové sušiny a 26?% kakaového másla. Vysokým obsahem kakaové sušiny se mohly pochlubit i výrobky Tesco Almonds in Dark Chocolate (50 %), Kaufland/K-Classic Almonds in dark chocolate a Lidl/First Nice Mandle v hořké čokoládě (oba 49 %).

Mezi mléčnými čokoládami byly těmi nejkakaovějšími Delmart Pražené mandle v mléčné čokoládě se skořicí s 32?% kakaové sušiny.

Jen kakaové máslo nestačí?

Sledovat u mandlí v čokoládě přítomnost rostlinných tuků je trochu komplikovanější. Povrch čokoládového dražé totiž bývá ošetřen lešticí vrstvou obsahující rostlinný olej, ovšem tento olej o kvalitě čokolády nic neříká. Důležité je sledovat, zda se položka rostlinný tuk objevuje přímo ve složení čokolády. Naštěstí pro spotřebitele všechny vzorky v našem výběru měly seznam složení uspořádaný tak, že bylo možné odlišit ingredience čokoládové vrstvy.

Začněme u dvou výrobků, které nás trochu zklamaly – místo čokolády totiž mandle pokrývala její náhrada. Řeč je o dvojici Diana Mandle v polevě z hořké čokolády a Diana Mandle v čokoládové polevě bonnerex sypané skořicí. Ačkoliv podle názvu obou výrobků by se mohl zákazník domnívat, že kupuje čokoládu, podle deklarovaného složení měl však v obou případech nad kakaovým máslem převahu palmový tuk. Oba výrobky proto v našem srovnání neodvratně skončily na posledních místech a důvodem byly kromě kvality i zavádějící informace na obalu.

Ostatní mandle byly opravdu v čokoládě a potěšilo nás, že většinou čokoláda obsahovala pouze kakaové máslo. Možnost 5% přídavku některého z povolených rostlinných tuků využily jen Poex/Choco Exclusive Mandle v hořké čokoládě, Albert Mandle v mléčné čokoládě, Poex/Sweet Exclusive Mandle v mléčné čokoládě se skořicí a Albert Mandle v mléčné čokoládě se skořicí. Museli jsme však ocenit, že u všech čtyř výrobků byl zákazník na použití rostlinných tuků upozorněn nejen v seznamu ingrediencí, ale i speciálním textem.

Zatuhlý jogurt

V naší síti uvízly i dvoje mandle v jogurtové polevě – Diana Mandle v jogurtové polevě a Poex/Sweet Exclusive Mandle v polevě s jogurtovou příchutí. Na první pohled se téměř nedají odlišit od těch v bílé čokoládě, ovšem jejich složení je zcela jiné. Zatímco bílá čokoláda je směs kakaového másla, cukru a mléka, jogurtová poleva je postavena na bázi rostlinného tuku (v našem případě palmového a sójového) a cukru a název jí dává sušený jogurt. Výrobci lavírují mezi tím, zda je poleva jogurtová, nebo s jogurtovou příchutí. Zřejmě je to proto, že sušeného jogurtu v polevě byla 2, respektive 3?%, což odpovídá zhruba 17?% jogurtu v přirozeném stavu.

Jogurtovou polevu bez rostlinného tuku nenajdeme, to však neznamená, že bychom si nemuseli všímat jejího složení. Přesvědčila nás o tom firma Poex – mandle totiž oblékla do polevy s částečně ztuženými rostlinnými tuky, kterým je obecně lépe se vyhnout. Mohly by totiž obsahovat vyšší podíl škodlivých transmastných kyselin.

Politura pro mandle

Složení dražovaných ořechů v čokoládě se bude vždy trochu lišit od oříškové čokolády. Přesněji řečeno, vždy v nich bude něco navíc. Důvodem je povrchová úprava. Pokud totiž nejsou mandle v čokoládě pokryty vrstvou skořice, případně kokosu, je jejich povrch ošetřen lešticí směsí. Cílem je jednak dodat obvyklý lesk, zároveň pak čokoláda lépe snáší vzájemné oťukávání během cesty ke spotřebitelům.

Etikety nás přesvědčily o tom, že leštit lze několika způsoby. Samotný lesk mohou dodat například rostlinné gumy. Nepředstavujte si však pneumatiku, gumou se tu rozumí rostlinami vytvářené složité polysacharidy, které je chrání a pomáhají zabraňovat vysychání. Typickým představitelem je arabská guma, kterou roní severoafrické akácie.

Někteří výrobci vsadili na šelak, což je podobná látka, avšak živočišného původu – jde o výměšek červce lakového. Informaci, které leštidlo kdo použil, najdete i v naší tabulce.

Film na povrchu dražé však většinou obsahuje víc než jen lešticí látku. Někteří výrobci ji smíchali s pestrou směsí rostlinných olejů a přídatných látek, našli jsme však i mnohem jednodušší způsoby. Pro sledování přídatných látek jsme si opět vzali na pomoc tabulku oříškové čokolády a zaměřili se na ty ingredience, které v tabulkové čokoládě nemají co pohledávat. Zajímal nás tak přídavek škrobu, rostlinného oleje, konzervantu a glukózového sirupu. Pro jistotu zopakujme, že v tomto případě je řeč o rostlinných olejích v lešticím prostředku.

Nejčistší byly v tomto ohledu mandle, které místo leštěnky pokryla skořice, případně kokos. U leštěných mandlí jsme nejvíc ocenili značky Delmart a K-Classic. Povrch čokolády u Delmart Pražené mandle v extra hořké čokoládě byl ošetřen jen arabskou gumou a šelakem, mandle v hořké a mléčné čokoládě K-Classic byly naleštěny směsí arabské gumy, cukru a medu. Ostatní výrobky už tak střídmé nebyly a vůbec nejrozmanitější koktejl nabídly mandle značky Tesco – kromě všech námi sledovaných rostlinných olejů a škrobu obsahovaly i alkohol.

Při kontrole složení jsme se neomezili jen na kritiku a hledali i chvályhodné ingredience. Takovou je bezesporu přírodní vanilkové aroma. Na etiketách se může skrývat pod slovy přírodní vanilkové aroma nebo vanilkový extrakt. V obou případech jde o totéž – výtažek z vanilkového lusku, mimochodem v této sezóně velmi drahou surovinu. Přírodní vanilkovou vůní se pochlubilo celkem 11 výrobků značek Albert, First Nice, K-Classic a Poex a všem jsme za to připsali body k dobru.

Pozor, bonbón!

Závěr srovnání patřil výživovým údajům. V tabulkách jsme sledovali, jak si dražované mandle vedou v obsahu cukru a tuku. Především zásluhou obsažených polev šlo o relativně vysoká čísla. Množství tuku se v průměru pohybovalo okolo 37?%, cukru bylo přibližně 43?%. Většinou platilo, že výrobky s vyšším obsahem tuku skrývaly méně cukru a naopak. Výjimkou byly Poex/Choco Exclusive Mandle v hořké čokoládě, které naráz předvedly vyšší hodnoty u obou živin. Nicméně jakékoliv dražované mandle, ať už v čokoládě, nebo jogurtové polevě, jsou především cukrovinka a tak bychom k nim měli přistupovat i co se konzumace týče.