„Občané Evropské unie jsou tradičně zvyklí sledovat politiku a společenskou debatu ve svých členských státech. Nejinak je tomu i v České republice. Jejich pozornosti by však neměla unikat ani politika tvořená na evropské úrovni, protože ta je z hlediska strategického mnohem významnější než tuzemská debata. Tímto způsobem je potřeba číst i dokument Evropské komise s názvem Digitální kompas do roku 2030: evropská cesta k digitální dekádě,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Jaké jsou cíle Digitálního kompasu Evropské komise ve vztahu ke spotřebitelům? Jsou stanoveny hned čtyři hlavní cíle:

• Obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií – do roku 2030 by mělo základní digitální dovednosti ovládat alespoň 80 % všech dospělých obyvatel a v Evropské unii by mělo být zaměstnáváno 20 miliónů odborníků na informační a komunikační technologie; na těchto pracovních místech byl mělo být více žen.
• Bezpečné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury – do roku 2030 by všechny domácnosti v Evropské unii měly mít gigabitové připojení a všechny obydlené oblasti by měly být pokryty sítěmi 5G.
• Digitální transformace podniků.
• Digitalizace veřejných služeb – do roku 2030 by měly být všechny klíčové veřejné služby dostupné online; občané mají mít přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům a 80 % z nich by mělo používat elektronickou identifikaci.

„Společně s našimi kolegy z Evropské spotřebitelské organizace BEUC v zásadě podporujeme tento záměr Evropské komise,“ sděluje Eduarda Hekšová. A dodává: „Považujeme ovšem za nezbytné zdůraznit, že spotřebitelům musejí být zaručeny možnosti volby, svoboda, autonomie rozhodování a sebeurčení v digitálním prostoru. Zdrojem inspirace pro další postup může být například Humano-centrický digitální manifest pro Evropu, jehož spoluautorem je právě BEUC.“

Politika Evropské unie musí směřovat k umožnění rychlého a spravedlivého přístupu obyvatel k digitálním technologiím a k jejich využívání tak, aniž by byla ohrožena základní práva evropských spotřebitelů. Zejména je nepřípustné využívání zranitelností spotřebitelů a jakékoliv trvalé využívání a zpeněžování informací o chování spotřebitelů na internetu. V této souvislosti lze odkázat třeba na iniciativu proti sociální síti TikTok a na podanou stížnost na společnost Google. Obě tyto aktivity dTest realizuje společně se svými zahraničními partnery.

V současnosti probíhá také diskuse o návrzích dvou nařízení o digitálních službách a o digitálních trzích, rovněž z pera Evropské komise. Je důležité, aby tyto budoucí přímo použitelné právní předpisy obsahovaly vyšší ochranu spotřebitelů v digitálním světě, včetně zajištění transparentnosti obchodních modelů na internetu, ochrany dětí a mladistvých i spotřebitelů se sníženými kognitivními schopnostmi. „Prospěch spotřebitelů ze spravedlivého a udržitelného přechodu k digitálním technologiím a silný soubor práv při online nákupu zboží a využívání služeb nebo jakéhokoliv druhu digitální technologie musejí být zastoupeny v jakékoliv evropské politice a budoucí právní úpravě,“ uzavírá Eduarda Hekšová.