Rozsah poskytovaných služeb se v jednotlivých případech liší podle vybavení konkrétního bytu či domu. U nájmu bytu pak rozsah poskytovaných služeb záleží především na tom, co je uvedeno v nájemní smlouvě. Jestliže ujednání o službách ve smlouvě chybí, musí pronajímatel podle zákona zajišťovat takzvané nezbytné služby. „Mezi ně typicky patří dodávky vody, odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných prostor, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů a provoz výtahu,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Nezbytnými službami může být například i dodávka otopu, je-li byt vybaven kamny.“

Nejsou-li služby placeny takzvaně paušálně, tedy bez ohledu na spotřebu, provádí se vyúčtování uhrazených záloh podle skutečné spotřeby a nákladů na služby po skončení zúčtovacího období. „Toto období činí zpravidla 12 měsíců a výsledkem vyúčtování je buď přeplatek, nebo nedoplatek. Ten, kdo služby zajišťuje, tedy podle konkrétní situace dodavatel elektřiny či plynu, společenství vlastníků jednotek, družstvo či u nájmu pronajímatel, musí vyúčtování doručit příjemci služeb, tedy vlastníku bytu, členu družstva nebo nájemci, a to nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období, typicky do konce dubna,“ říká Eduarda Hekšová. 

Příjemce služeb může požádat o nahlédnutí do podkladů k vyúčtování, vyžádat si doložení nákladů týkajících se jednotlivých služeb a požadovat vysvětlení, jestliže něčemu ve vyúčtování nerozumí. Zároveň má právo pořídit si kopie všech podkladů. Do 30 dnů od doručení vyúčtování může proti němu podat námitky. Poskytovatel pak musí námitky vyřídit do 30 dnů od jejich doručení. Zpozdí-li se vyúčtování služeb nebo vyřízení námitek, má příjemce služeb právo, aby mu ten, kdo služby zajišťuje, zaplatil pokutu maximálně ve výši 50 korun za každý den zpoždění. Nárok na pokutu však nevzniká v případě, že pronajímatel sám obdržel vyúčtování nebo podklady k němu se zpožděním, takže nemohl včas nájemci předložit vyúčtování nebo vyřídit námitky. Například některé vodárny již oznámily, že odečty budou provedeny později nebo na dálku, což může ovlivnit včasné provedení vyúčtování. Ovšem jakmile poskytovatel příslušné podklady obdrží, musí postupovat co nejrychleji.

Zvláštní pravidla platí pro vyúčtování dodávek elektřiny a plynu. Řídí se zákonem, ale i smlouvou o dodávkách energií. Vyúčtování se provádí na základě odečtů, které zajišťuje distributor, nikoliv dodavatel energií, a to v různé dny. Proto vyúčtování nechodí všem stejně. Vzhledem k současné situaci vyvolané pandemií nemoci COVID-19 byly některé odečty odloženy, vyúčtování se proto může letos zpozdit. 

A jak je to s případnou reklamací obdrženého vyúčtování? Dodavatel elektřiny či plynu má na vyřízení reklamace vyúčtování 15 dní. Uzná-li reklamaci za oprávněnou, musí vyrovnat rozdíl v platbách do 30 dnů. Nedodrží-li tuto lhůtu, vzniká odběrateli v případě elektřiny právo na náhradu 600 korun za každý den zpoždění, nevýše však 24 000 korun. U plynu se jedná o náhradu 750 korun za každý den prodlení, maximálně však
7500 korun. Podání reklamace však nezbavuje povinnosti zaplatit nedoplatky na službách. Pokud se později ukáže, že reklamace je oprávněná, případně dojde k dohodě, bude neoprávněně fakturovaná částka vrácena zpět. V případě nespokojenosti s vyřízením reklamace je možné se obrátit na soud, v případě dodávek energií i na Energetický regulační úřad.

„Máte-li problém se zaplacením nedoplatku či placením záloh, obraťte se na svého dodavatele energií a domluvte se s ním na splátkovém kalendáři. Někteří dodavatelé se v současné době nechávají slyšet, že odloží platby těm, kteří se ocitli ve finanční tísni vzhledem k současné pandemii a souvisejícím vládním nařízením,“ uzavírá Eduarda Hekšová.