Zákoník práce říká, že dovolená má být čerpána zpravidla vcelku, a to do konce kalendářního roku. Pokud není dovolená čerpána celá naráz, alespoň jedna její část by měla činit dva souvislé týdny a termín čerpání dovolené byste měli zaměstnavateli oznámit písemně nejméně 14 dní předem. „Uvedená pravidla ale není nutné striktně dodržet, můžete se se zaměstnavatelem domluvit jinak. Lze se dohodnout dokonce i na čerpání dovolené, na kterou vám zatím nevznikl nárok, pokud lze předpokládat, že tento nárok později vznikne. Typicky například při nástupu do nového zaměstnání, máte-li naplánovanou dovolenou ještě ve zkušební době,“ říká Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Dovolenou nesmí zaměstnavatel určit pouze na období, kdy jako zaměstnanec vykonáváte vojenské cvičení, jste dočasně práce neschopní či jste na mateřské nebo rodičovské dovolené. Naopak musí vyhovět vaší žádosti o čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské nebo rodičovské dovolené.

Dovolenou byste měli podle zákona vyčerpat v tom roce, ve kterém vám na ni vznikl nárok. Výjimkou je situace, kdy tomu brání překážky v práci na straně zaměstnance (například zmíněná pracovní neschopnost) nebo naléhavé provozní důvody. Přebývající dovolenou vám pak může zaměstnavatel nařídit tak, aby byla vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku. „Neurčí-li zaměstnavatel termín přebývající dovolené do 30. června následujícího roku, máte právo si dny čerpání dovolené určit sami. Zaměstnavatel pak nesmí vámi zvolený termín změnit, což ovšem nebrání tomu, aby vás z dovolené odvolal,“ upozorňuje Eduarda Hekšová.