Sirup z agáve lze pořídit za více než desetinásobnou cenu bílého cukru a minimálně čtyřikrát dráže než hnědý. Zákazník tedy logicky předpokládá, že si domů odnáší čistý sirup z jihoamerické sukulentní rostliny. Není tomu tak. Belgická spotřebitelská organizace Test-Achatsprovedla testy 16 výrobků a její závěry zdaleka nejsou kladné.

Agávový sirup je řidšínež med, má jemnější chuť a v posledních několika letech získal na oblíbenosti. Mnozí věří, že patří k nejvhodnějším sladidlům s ohledem na naše zdraví. Glykemický index po jeho požití bývá nižší než u jiných cukrů, protože obsahuje méně glukózy, problémem je však vysoký obsah fruktózy, která patří k jednoduchým cukrům. Výzkumy ukázaly, že spotřeba koncentrované fruktózy ve větších dávkách zdraví nijak nesvědčí – způsobuje jaterní problémy, zvyšuje špatný cholesterol a ukládání tuků v těle.

Belgičtí kolegové zkoumali čistotu agávového sirupu bio-značek nabízených ve specializovaných obchodech a supermarketech. V 13 výrobcích objevili levné přidané cukry z kukuřice nebo cukrové třtiny.

Sirup z agáve není podle závěrů testu ani přírodní, ani tradiční. Patří ke kategorii vysoce zpracovaných výrobků, které je nutné konzumovat s mírou. Mnohem lepší pro náš organismus je zvyknout si na méně sladké potraviny a omezit tak příjem cukrů.

Neexistují normy vztahující se na čistotu sirupu z agáve. Jediné mexické nařízení není dost rázné, aby zabránilo podvodům. Proto se Test-Achats obrátila na příslušné belgické orgány s žádostí o stanovení kritérií pro skutečně prokazatelnou kvalitu tohoto výrobku.