Spotřebitel uzavírá přepravní smlouvu s provozovatelem skiareálu zakoupením jízdního dokladu a nastoupením na lanovku či vlek nebo vstupem do označeného prostoru, kterým je zpravidla prostor za turnikety. Od dané chvíle se na návštěvníky i provozovatele vztahují pravidla obsažená v přepravním řádu, tarifu nebo ve smluvních přepravních podmínkách či i jinak nazvaném dokumentu.

„Pokud si chcete v klidu užít lyžování a nechcete být v případě jakýchkoli nečekaných situací nemile překvapeni, prostudujte si přepravní podmínky daného areálu ještě před zakoupením jízdenky,“ doporučuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. Většina českých skiareálů má výňatky z těchto dokumentů dostupné na svých webových stránkách. Jejich plné znění pak provozovatelé zveřejňují na místech určených pro kontakt s cestujícími.

Podle vyhlášky ministerstva dopravy existují jízdenky na jednotlivou jízdu a jízdenky časové opravňující k více jednotlivým jízdám. Jízdenky na jednotlivou jízdu musí obsahovat označení dopravce, nástupní a cílovou stanici, výši a druh jízdného, označení případné slevy, platnost a další údaje. Časové jízdenky musí kromě těchto náležitostí navíc obsahovat údaje o druhu jízdenky a o držiteli. Jednotlivé lyžařské areály mají různé přepravní podmínky a mnohdy v nich lze najít téměř cokoliv.

Jednodenní čí vícedenní skipasy jsou podle nich téměř vždy nepřenosné. Za držitele skipasu se zpravidla považuje osoba, která jako první vstoupí s časovou jízdenkou do vymezeného přepravního prostoru, kde je vyfocena. Tímto lyžařské areály bojují proti půjčování či přeprodávání skipasů. Byť legislativa tak jednoznačná není, na tuto variantu nezbývá lyžaři než přistoupit, pokud chce jezdit a nic jiného vlekař neumožňuje.