Když přijel v pátek 15. června pan profesor Rudi Mattoni po tiskové konferenci v Grandhotelu Pupp do Kyselky, ještě než vystoupil z vozu, rozrušeným hlasem opakoval: "Jesus! Jesus!" Pak z vozu vystoupil a řekl: "Kalifornští houmlesáci by se o ty domy postarali líp. Je to strašné. Byl jsem tu před šesti sedmi lety, ale ty domy vypadají, jako by se staly cílem útoku nějaké vojenské jednotky v Afghánistánu." Pan Mattoni byl stavem domů, které vlastní Karlovarské minerální vody a nastrčená firma RIS, velmi rozrušen. Jeho maminka mu často vyprávěla o lázních, které velmi milovala. Panu Mattonimu se dostalo od KMV stejné "cti" jako prezidentu republiky. Po druhé za dvacet let zde areál hlídá najatá bezpečnostní agentura, která střeží, aby nikdo nemohl vstoupit na pozemky tohoto minerálkového gigantu. Právě KMV totiž před dvěma lety skoupily většinu pozemků v lázeňském území včetně přístupových cest ke všem domům. Nastrčenému vlastníkovi tak zůstaly v majetku jen holé domy. Petr Dostál z C.T.S.-DUO (nově RIS), která je bílým koněm KMV, odmítl štábu pořadu Reportéři ČT možnost natočit pana Mattoniho, jak se prochází Mattoniho vilou. Prý proto, jak novináři o návštěvě pana Mattoniho informují.

Pan Mattoni se po hodinové procházce vydal do Trinkhalle, dnes budovy kina, která byla do posledního místa zaplněna zvědavými občany. Poté, co vstoupil, začali lidé bouřlivě tleskat a někteří z nich provolávali "Ať žije pan Mattoni!" Společně se starostkou obce Petrou Hoffmannovou, překladatelkou Silvií Marinovovou, mistrem tesařem a členem prezidia ASORKD Petrem Růžičkou a Martinem J. Kadrmanem, se pan Mattoni usadil a dojemně se díval na tak bohatou účast. Po slavnostním uvítání občanům přiblížil svůj profesní život biologa a pedagoga na kalifornské univerzitě, ale dotkl se i svého dětství, které provázely maminčiny vzpomínky na Kyselku. "Byl jsem tu na konci dvacátých let. Byl jsem ještě v maminčině bříšku. Narodil jsem se však v Los Angeles," začal pan Mattoni vyprávět svůj životní příběh, který je plný osobních i dějinných zvratů. "Byl jsem s manželkou v kině na filmu James Bond - Casino Royale a když vstupoval Daniel Craig do kasina, vyskočil jsem z křesla a zakřičel: ´To je můj hotel!´. Babička Adéla totiž  Grandhotel Pupp vlastnila." Vzhledem k tomu, že se pan Mattoni nenarodil v Československu, nemohl podle zákona na tento světoznámý hotel uplatňovat restituční nárok.

Beseda s občany se samozřejmě dotkla i současného stavu odkazu Heinricha von Mattoniho. "Pradědeček Kyselce věnoval dvě třetiny svého života. Nikdy jsem nenárokoval tento majetek a nehrála v tom role druhé světové války nebo komunismu. Členové rodiny své podíly prodali ještě před válkou. Ale Karlovarské minerální vody mají morální odpovědnost za odkaz jménem Mattoni. Já si totiž své jméno na rozdíl od nich nevybral, nekoupil jsem si ho ani jej nemám obchodně chráněné," pan Mattoni byl přerušen bouřlivým potleskem. "Já jsem biolog a vím, že v přírodě nemůžete opravit zničený ekosystém, protože je to natolik komplikovaná věc, že ji nelze nahradit ničím identickým. Ale to, co člověk vybuduje, lze i člověkem opravit a proto jsem přesvědčen, že pokud pan Vinař na své přednášce Meze a limity záchrany lázní Kyselka řekl, že zastavení devastace všech domů, které by spočívalo v zastřešení, by stálo maximálně 60 milionů korun, je možné lázně zachránit." Pan Mattoni byl opět přerušen bouřlivým potleskem. "Kdyby se tolik, kolik Vás tu dnes je, sešlo v Kalifornii, způsobilo by to revoluci. Jsem nadšený z toho, jak moc vám leží na srdci záchrana Kyselky. Někdo říká, že holá záchrana by stála 60 milionů, jiný řekne, že by stála 250 milionů korun. Já to neumím posoudit, nejsem stavitel. Ale řeknu Vám ze své praxe, že pokud chce někdo na něčem vydělat, udělá práci za pětsetkrát vyšší cenu a jiný, například občanské sdružení, které je motivováno láskou a úctou k místu, tu práci udělá za desetinovou cenu. A já říkám, že jen hlupák a ignorant může říct, že lázně nelze zachránit. Podívejte se, jak byla složitá rekonstrukce Sixtinské kaple. Takhle složitá by rekonstrukce lázní jistě nebyla," dodal profesor Mattoni.

Pro pana Mattoniho byla beseda v některých okamžicích velmi dojemná. "Vy už si na mně pane Mattoni asi nepamatujete, ale když jste tu byl v roce 1991, potkali jsme se v Mattoniho vile. Měla jsem tu děti z Vietnamu." Dáma zralého věku ani nestihla doříct větu, pan Mattoni vyskočil ze židle a s dojetím ji objal a políbil: "Můj Bože, samozřejmě, že si na Vás pamatuji." Druhou dojemnou chvílí bylo pro pana Mattoniho nečekané rodinné setkání. Viceprezident ASORKD Martin J. Kadrman řekl: "Pane Mattoni, rád bych Vám představil Vašeho pradědečka. Lázeňskou sezonu zde před dvěma měsíci otevíral dvorní dodavatel pan Heinrich von Mattoni. Mnoho lidí se ptalo, kdo jím ve skutečnosti byl. Jedna paní se dokonce paní starostky ptala, zda to byl opravdu pan Mattoni a ona, s přímočarostí sobě vlastní a se smyslem pro humor, odpověděla, že samozřejmě ano. Pane Mattoni, rád bych Vám představil dlouholetého ředitele karlovarského divadla a vynikajícího herce Břetislava Teteru." Sálem se rozezněl bouřlivý potlesk, pan Mattoni vstal, podal panu Teterovi ruku a objal jej.

Majitel nakladatelství Koniáš, Miroslav Morávek, měl pro pana Mattoniho také malé překvapení. "Pane Mattoni, kniha Dravec Mattoni se stala pro milovníky lázní Kyselka kultovní knihou a všichni se shodují, že ji přečtou jak se říká jedním dechem. S asociací nyní spolupracujeme na jejím druhém rozšířeném vydání. Dovolte, abych Vám předal alespoň symbolicky přebal této knihy." Dojatý pan Mattoni přebal knihy převzal s dotazem, zda bude i v angličtině. "Ano, měla by být," dostalo se mu kladné odpovědi. Kniha by měla být vydána ještě letos.

"Musím přesvědčit své děti i vnuky, aby sem přijeli, viděli to místo, aby pochopili, jak obrovské a unikátní dílo po sobě jejich předek zanechal. Myslím, že se spolu brzy uvidíme," řekl na první pohled velmi dojatý pan Mattoni.

V 19:30 se za dlouhotrvajícího potlesku s občany rozloučil a odjel na večeři "s antagonistickým představitelem, který je přeci zainteresovanou stranou a já jsem to neviňátko, které se při jednání bude snažit zohlednit všechny možnosti."

Večeře s donem Pasqualem trvala hodinu a půl. Rudolf von Mattoni poté sdělil, že byl pan Pasquale velmi přátelský, řekl mu, že chce šedesát milionů korun investovat do svých dvou budov. Je však přesvědčen, že zbylé domy jsou natolik zchátralé, že je nelze opravit. O tom, proč KMV nechaly dvacet let devastovat objekty ve svém vlastnictví a mnoho let nechaly žít nájemníky s výkaly ve sklepě, prý nehovořili. "Žádný konkrétní závěr z večeře nebyl," dodal pan Mattoni.

V sobotu 16. června věnoval pan Mattoni celé dopoledne České televizi, která pro pořad Reportéři ČT natáčí další díl o lázních Kyselka. Poté jel na drahovický hřbitov (část Karlových Varů), aby společně s desítkami lidí vzdal hold svému pradědečkovi Heinrichu von Mattonimu a členům rodiny, které má zde pochovány. Čekaly ho tu tři desítky občanů a přivítaly jej opět potleskem. Po úvodním slovu Martina J. Kadrmana pan Mattoni poděkoval ASORKD za snahu zachránit odkaz tohoto velkého muže. Ladislav Gerendáš s Jaroslavem Lukšíkem položili jménem ASORKD věnec k bustě Heinricha Mattoniho a pan profesor se svým předkům poklonil. Na záchranu lázní v Kyselce si pan Mattoni s přítomnými připil čerstvou vodou z Ottova pramene, kterému v květnu požehnal pan farář Vladimír Müller ze Staré Role.

"Chci Vám poděkovat za vřelé přijetí. Nečekal jsem, že tolika lidem leží na srdci lázně Kyselka. Buď se uvidíme na otevírání lázeňské sezony v květnu příštího roku nebo zasáhne vyšší moc a uvidíte mé jméno napsané zde, mezi mými předky," řekl Rudolf von Mattoni. "Doufám, že to bude v době, kdy já už budu mít šediny, odlehčil dojemnou chvíli Martin J. Kadrman.“ Čtyřiaosmdesátiletý profesor kalifornské univerzity, poslední potomek Heinricha Mattoniho, který má právo užívat titul "baron", je již pradědečkem. Jeho pravnuk se jmenuje Henry.

Rudolf von Mattoni se poté vydal se zástupci ASORKD do karlovarského muzea na výstavu Hvězdné nebe nad Kyselkou. "Pan Mattoni se hned při vstupu podepsal do návštěvní knihy. Strávili jsme zde 45 minut. Pan Mattoni byl dojat vystavenou sochou Heinricha Mattoniho. Jeho syn Carlo prý vypadá stejně. Výstava se mu líbila, zaujaly ho původní kameninové lahve z poloviny 19. století. Byly z doby, kdy se spojovaly rodiny Knollů a Mattoniů. Ukázali jsme mu dřevěnou okenici z Löschnerova pavilonu, kterou KMV nechaly před pár měsíci vyhodit do škarpy. Kroutil hlavou. Výstava se mu líbila, proto při odchodu přidal do návštěvní knihy ke svému podpisu ´Good show!´ Na setkání s karlovarským historikem Stanislavem Burachovičem jej zvala tisková mluvčí KMV Bibiana Beňová. Pan Mattoni se však emailem vůbec nezabýval. Nechápal, jak může historik spolupracovat s firmou, která se tak podepsala na odkazu jeho předka. Ještě když byl pan Mattoni v USA, napsal nám: ´Jak se může takový člověk označovat za historika? Vždyť ti mají být nezávislí!"

"Pan Mattoni mi řekl, že se tu cítil jako doma. Řekl jsem mu: ´Ale vy jste tu doma, pane Mattoni´. Dojetím jsme se objali," neskrýval své pohnutí Ladislav Gerendáš.

"Je nepopsatelné, jak obrovské emoce jsme s panem Mattonim prožili. Je vitální, v dobré kondici, nesmírně charismatický s obrovskou jiskrou v oku. Ten člověk nás naprosto pohltil. Když jsme odjížděli první den jeho návštěvy z Kyselky, zeptal jsem se ho, zda se sem bude chtít ještě vrátit. Dlouho mlčel a pak řekl, že neví, jestli sem chce ještě někdy přijet. Když jsme druhý den opět odjížděli z Kyselky, bylo to po setkání s občany, prohlásil, že musí přimět svého syna i vnuky k cestě do naší země. Lidé v Kyselce jej nabili obrovskou energií, tolik zájmu a srdečné atmosféry nečekal. Viděl, že lidé touží po záchraně lázní, že už se na tu hrůzu nemohou dívat a zároveň viděl jejich bezmoc. Nemají jak zastavit ty podnikavce, kteří se tu jen pakují a místo, které je podstatou jejich podnikání, se rozpadá. Myslím, že pan Mattoni pochopil, že nyní už snaha zachránit dílo Heinricha Mattoniho nemůže být jen snahou ASORKD a tisíců zdejších lidí, ale musí být i snahou samotné rodiny Mattoni," uzavírá své pocity z této výjimečné návštěvy Martin J. Kadrman, viceprezident ASORKD.