Kvůli nejistotě ohledně schválení větších pravomocí pro EFSF držela Bratislava v napětí celou eurozónu několik týdnů. Čtyřčlenná koalice premiérky Ivety Radičové totiž dlouho nedokázala dospět k dohodě na podpoře dokumentu, protože druhá nejsilnější vládní strana Svoboda a solidarita odmítá pomoc silně zadluženým státům. Liberálové nezměnili postoj ani po spojení hlasování o EFSF s vyslovením důvěry vládě.

Po slovenském souhlasu Slovenska tak záchranný fond EFSF vedle navýšení své reálné úvěrové kapacity na 440 miliard eur (10,9 bilionu korun) bude moci nově zachraňovat i silně zadlužené Řecko. Atény jsou už nyní odkázány na mezinárodní finanční pomoc a na bilaterální pomoc zemí eurozóny, které se ovšem Slovensko jako jediná země eurozóny neúčastní. EFSF dosud pomáhal Irsku a Portugalsku.

• Šéf slovenského parlamentu: Češi, vaši poslanci vyhodí 250 miliard

Navýšení úvěrové kapacity eurofondu, které je součástí dohody představitelů eurozóny z letošního léta, si vyžádá zvýšení objemu finančních garancí na 780 miliard eur. Pro Slovensko to znamená navýšení záruk o tři čtvrtiny na 7,7 miliardy eur. Peníze by Bratislava stejně jako další státy vyplatila v případě, že by zadlužená země nedokázala záchrannému fondu vrátit půjčky.

Slovenští liberálové nehodlají ustoupit od kritiky vůči eurofondu ani po jeho schválení v parlamentu. Předseda strany Richard Sulík už dopředu ohlásil, že opětovné hlasování sněmovny o EFSF se jeho strana pokusí napadnout u ústavního soudu. Tvrdí, že takovou proceduru ústava a zákony neumožňují. Koaliční i opoziční politici mu velkou šanci na úspěch ale nedávají.

Zpráva bude doplněna...