Podle zastánce mezinárodního a ústavního práva Jana Drdy ze severočeského Chomutova měla letos na rozbouřené Ukrajině nastat zcela jiná situace. „Nevíme, jak to v Kyjevě bylo na pozadí, ale když pomineme konspirace, tak rozhodně vyjádření nedůvěry vládě - s vysokým předpokladem zastrašování poslanců - v období násilností a převzetí moci nelegitimní nevolenou opozicí nebylo nic v souladu s ústavním ani mezinárodním právem. Když už bylo vidět, že se to nedá udržet, tak se měl rozpustit parlament, jmenovat dočasná vláda pro nezbytné řízení země a okamžitě vyhlásit volby, aby bylo jasné, co si přejí občané Ukrajiny, protože je to jejich stát,“ říká rezolutně pro ParlamentníListy.cz.

Co se týká samotného Krymu, tak je potřeba si podle jeho slov uvědomit, že jde o autonomní oblast, která ještě k tomu z historického hlediska nemá s Ukrajinou moc společného. „Pokud mají vlastní parlament, který si zvýšil vlastní autonomii v době nelegitimní vlády, tak je to pořád ještě relativně v mezích práva. Nicméně vláda žádného státu nemá z hlediska mezinárodního práva pravomoc rozhodnout o připojení státu k nějakému jinému, snad s výjimkou konfederace. Pokud by rozhodli občasné v referendu o připojení k Rusku, pak je to určitě správné a legitimní,“ interpretuje politickou situaci.