Podle zastánce mezinárodního a ústavního práva Jana Drdy ze severočeského Chomutova měla letos na rozbouřené Ukrajině nastat zcela jiná situace. „Nevíme, jak to v Kyjevě bylo na pozadí, ale když pomineme konspirace, tak rozhodně vyjádření nedůvěry vládě - s vysokým předpokladem zastrašování poslanců - v období násilností a převzetí moci nelegitimní nevolenou opozicí nebylo nic v souladu s ústavním ani mezinárodním právem. Když už bylo vidět, že se to nedá udržet, tak se měl rozpustit parlament, jmenovat dočasná vláda pro nezbytné řízení země a okamžitě vyhlásit volby, aby bylo jasné, co si přejí občané Ukrajiny, protože je to jejich stát,“ říká rezolutně pro ParlamentníListy.cz.

Co se týká samotného Krymu, tak je potřeba si podle jeho slov uvědomit, že jde o autonomní oblast, která ještě k tomu z historického hlediska nemá s Ukrajinou moc společného. „Pokud mají vlastní parlament, který si zvýšil vlastní autonomii v době nelegitimní vlády, tak je to pořád ještě relativně v mezích práva. Nicméně vláda žádného státu nemá z hlediska mezinárodního práva pravomoc rozhodnout o připojení státu k nějakému jinému, snad s výjimkou konfederace. Pokud by rozhodli občasné v referendu o připojení k Rusku, pak je to určitě správné a legitimní,“ interpretuje politickou situaci.

Může za vyhrocený stav OSN?

Kde je chyba? Podle jeho mínění zde opět selhalo OSN. „Stejně jako ve Rwandě a podobně. Pokud se jedná o demokratickou zemi a nastane tam pokus o převrat, tak by mělo být automatické vyslání mise OSN, která udrží situaci a zajistí co nejrychleji svobodné volby včetně toho, že automaticky zařídí neutrální fungování státu, tedy převezme kontrolu nad ozbrojenými složkami,“ popisuje idealistickou variantu, ale zároveň uznává, že při dnešních právních mechanismech to nejde. „Určitě by to však byla jedna z věcí, která by se měla realizovat, tedy zákonně zakotvit tak, aby se dala rychlé provést. Stejně jako by se měla zrušit veta v Radě bezpečnosti v případě, že se to týká daného státu - například rezoluce v roce 1968 kvůli vpádu vojsk Varšavské smlouvy byla vetována SSSR, což je naprosto postavené na hlavu,“ srovnává Drda, který je přesvědčen, že pokud by tyto mechanismy fungovaly z vojenského hlediska stejně efektivně jako v NATO a ne jako symbolické vyslání několika stovek vojáků, kteří nic nezmůžou – jako ve Rwandě, tak by se zabránilo intervenci okolních států à la dnešní sporná míra intervence Ruska na Krymu a byla by zajištěna vůle občanů. „Pokud se jedná o stát, který uznává Listinu základních práv a svobod a nastane chvíle, kdy jsou tyto svobody hrubě porušeny - což tady jasně byly, tak by měl mít právě právo na ochranu mezinárodního společenství a sám rozhodnout o dalším osudu své země,“ shrnuje pro ParlamentníListy.cz.

• Více zpráv a odborných názorů k dění na Ukrajině ČTĚTE ZDE

Zastánce ruské invaze apeluje na méně hysterie

Rusofil Vlastimil Vaněk je jednoznačným zastáncem ruského postupu. „Krym se doufám připojí k Rusku. Západ ostrouhá a může dál rozebírat a destabilizovat legitimní a soběstačný stát,“ míní. Postupem času bude podle něj silný vliv Rusů v západní části Ukrajiny tlačit na odtržení a připojení k matičce Rusi. „Ač to vypadá všelijak, Rusové Krymem nic extra nezískají. Navíc Krym byl stejně ruský a Chruščov ho daroval rodné Ukrajině v třiapadesátém stejně jen symbolicky,“ vypichuje pro ParlamentníListy.cz teplický obhájce Ruska s tím, že Chruščova mimochodem určitě nenapadlo, co jednou přijde. Z historického hlediska podle něj nejde o nic neobvyklého.

O tom si naopak Chomutovan Jan Drda myslí své. „Lidé se nepoučí - z historického hlediska revoluce jako násilné převzetí moci nikdy nepřinesla nic dobrého - už Velká francouzská revoluce nebo Velká říjnová socialistická revoluce, kde se zabíjelo ve jménu nějakých ideálů a nakonec se jich stejně nedosáhlo. Z moderních příkladů vidíme arabské jaro, případně intervence USA v Iráku nebo Afghánistánu,“ předkládá a připomíná, že trvá generace, než lidé převezmou nějaké hodnoty, proto vše chce čas. „Zase z historického hlediska demokratizace monarchií a přeměna na konstituční monarchie moderního typu – jako je Velká Británie, je v zásadě protypní demokracie se správným poměrem svobody a odpovědnosti,“ podotýká k tomu ještě.

Rozbuška pro celosvětový konflikt?

Podle Vaňka nelze vše vidět jen černým prizmatem historie. „Lidé mají v dnešní době tendenci přehánět, zveličovat a vše tragedizovat. Je to byznys. Navíc v klasických médiích vidíme úplně něco jiného než je holá skutečnost,“ myslí si a na závěr předkládá moment, který by neměl být přehlížen: „Pak je tu stále zatím malý, ale ne bezvýznamný prvek, že celé je to pěknou rozbuškou pro možný celosvětový konflikt. Stačí si uvědomit, jak málo stačí k tomu, aby nastal průser. Všímat si toho, co dělá Čína, jak se chovají Turci.“

Krymský poloostrov je od 2. března pod kontrolou ruských vojáků, o čtyři dny později přijala Nejvyšší rada autonomní republiky Krym rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku. 16. března se k tomu má uskutečnit referendum.