„Jsou to jejich volby, nikoliv naše volby. To je pro mě východisko veškerého uvažování," řekl český prezident Václav Klaus na brífinku po setkání s Dmitrijem Medveděvem. Konstatoval také, že nerad slyší z ciziny komentáře o některých interních českých problémech.

„Nejprve si řekněme, že pro Českou republiku je návštěva hlavy kterékoliv mocnosti návštěvou vítanou," říká pro ParlamentníListy.cz politolog, profesor a prorektor na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, Oskar Krejčí. Kontakt mezi prezidenty je podle něj vždy krokem k navázání lepšího porozumění. V tomto případě to navíc doprovázel podle Krejčího i kulturní rozměr vzhledem k unikátní výstavě „Rusko pod žezlem Romanovců", kterou ruský prezident Medveděv v Praze slavnostně zahájil. Připomenul i důležitost ekonomických vztahů s Ruskem pro Českou republiku.

SLEDOVALI jsme: Návštěva Medveděva

Když se velcí pohádají, malí z toho mohou těžit. Je ale třeba komunikovat

Jak říká Oskar Krejčí, není bez zajímavosti ani skutečnost, že se návštěva České republiky odehrává ve chvíli, kdy se vztahy dvou velmocí, Ruska a USA, poněkud zkomplikovaly. Důvodem je podle něho pokračující budování protiraketové obrany (PRO) a ruská reakce na to, a také na kritika některých amerických politiků na průběh ruských voleb. „Rozhovory, jednání za těchto okolností jsou dvojnásob cenné," tvrdí pro ParlamentníListy.cz politolog.

Jenom "trouba" si podle profesora Krejčího může myslet, že když se zkomplikují vztahy, je třeba se uraženě otočit a přestat komunikovat. „V žádném případě. Moderní dějiny ukazují, že přerušení komunikace je to nehorší, co se může stát," varuje Krejčí.

Profesor má výhrady i k razantním kritikům ruské politiky. „Pokud se podíváte na výsledek ruských voleb, tak v podstatě odpovídá všem průzkumům veřejného mínění, které byly před volbami, a proti kterým se nikdo nebouřil. Jinými slovy, mluvit o nějakých velkých narušeních se mi jeví nesmyslné," tvrdí Krejčí.

Stížnosti na porušení ještě nejsou prokázané stížnosti. Viníci prokázaných však budou potrestaní, sliboval v Praze Medveděv.

Oskar Krejčí připomněl, že bylo podáno kolem pěti tisíc stížností na volební pochybení, či dokonce na manipulace. „Nicméně, prezident Medveděv jasně řekl, že stížnosti se prošetří a viníci musejí být potrestáni," připomíná ParlamentnímListům.cz Krejčí.

Za podrobnější pohled podle profesora stojí i úvaha, jaký že je stav ruské demokracie. „Když se podíváte na pestrost ruského tisku, když se podíváte do knihkupectví, jsem hluboce přesvědčen, že je tam víc diskuze než v Česku," tvrdí politolog. Když se prý člověk podívá na kanály kabelových televizí v Moskvě a srovnatelné stanice v Praze, Rusko jednoznačně vede. A netýká se to prý jen Česka, protože těchto televizních stanic je tam více i v porovnání s dalšími zeměmi. „Proto rozhodně nelze hovořit o informačním embargu," dodává Krejčí.

Veřejnoprávní televize fandí mocným - v Rusku i u nás, jen Rusové to prý dělají kultivovaněji

Jinou věcí je ovšem podle profesora Krejčího přístup k médiím s největší sledovaností, což je v Rusku veřejnoprávní „1 kanal", stejně jako v Ćesku Česká televize. Podotkl, že kvalita zpravodajství u některých našich dalších televizních stanic je vyšší než v ČT, ale politická věrohodnost se připisuje podle něj právě ČT. „A stejně tak je tomu i v Rusku," dodává Krejčí. Oba první televizní kanály prý vyjadřují názory nejmocnějších skupin v zemi. „Ruská „jednička" to ale dělá podle mne kultivovaněji."

„Ostatně, z Ruska jsou zprávy o pěti tisících porušení, ale nejsou zatím důkazy o pěti tisících porušení volebního zákona. I u nás si přece poražení stěžovali v 70 případech na porušení volebního zákona. Ale teprve až když se to prokáže, je možné o porušeních mluvit," konstatoval Krejčí. Je prý dobré si připomenout, jak se počítaly hlasy na Floridě v USA, nebo zprávu pana Kubiceho v předvečer voleb. „Víme přece, co to bylo, obvinění Bartončíka ze spolupráce se Státní bezpečností v době, kdy už bylo takzvané „hájení" podle volebního zákona," dodává s úsměvem.

Všechno to podle Krejčího vypovídá o nefungování jasných pravidel pro volby. Velmi důležitá prý je ale skutečnost, že se změnilo samo chování politických stran. „Dnes už se neperou stranické programy, ale mediální agentury," konstatuje pro ParlamentníListy.cz politolog.

Konfrontaci s Ruskem si může přát jen trouba

Už rok před volbami se v Rusku hovořilo o tom, že vítězná strana Jednotné Rusko (deleguje Vladimíra Putina na prezidenta) získá kolem 50 procent hlasů. „Z ústavní většiny tato strana klesla na těsnou absolutní většinu, což je pro ni obrovský pokles," tvrdí dále Krejčí. Shrnul zároveň, že je to zřejmá reakce na korupci v Rusku, která pomáhá rozevírat sociální nůžky mezi bohatými a chudými. Nelze podle něj opomíjet, že samozřejmě v Rusku jsou sociální problémy, které se podle něj projevily snížením volební účasti, počtu hlasů pro Jednotné Rusko, a také radikalizací opozičních skupin. „To ale přece patří k demokracii," říká Oskar Krejčí.

Krok Václava Klause proto považuje profesor Krejčí za zcela správný. Jak uvádí, jsou kontakty s velmocemi pro české zájmy mimořádně důležité a je třeba kontakty s mocenskými centry udržovat a znát jejich stanoviska. „Zvlášť, když se situace, opět z nesmyslných důvodů ve vztahu k Rusku, komplikuje," dodává. Protože kromě komunikace, je prý jedinou jinou možnou alternativou konfrontace. „A jen trouba by si přál konfrontaci s Ruskem," řekl na závěr profesor Krejčí.