Agentura prý nespolupracuje s místními
"V jistých lokalitách byla nejasná vázanost na místní potřeby, stejně jako zastoupení místních lidí především z řad Romů, znalých zdejších problémů. Analýzy potřeb dané lokality navíc mnohde vznikaly tehdy, kdy už byla hotová strategie jak je řešit," popisuje situaci Topinka. Poměrně špatně je na tom ASZ i s celkovou efektivitou práce svých lidí. Do mnohých lokalit podle Topinky totiž pouze vyslala konzultanty přičemž se čekalo, jak nakonec dopadnou.
"Intervence ASZ má v dopadech na místní situaci i postavení sociálně vyloučených velké rezervy. Zkoušet budoucí metodiku na takto citlivých místech nebyl nejlepší nápad," cituje dále Topinka své výstupy. Přesto za lokality, kde se záměr ASZ vydařil, považuje například litvínovské sídliště Janov, Cheb, Břeclav, Ústí nad Labem či Šluknovsko. Naopak Jesenicko, Slezskou Ostravu či Holešov lze prý chápat jako neúspěch. Při Topinkově prezentaci ani potom bohužel nepadlo jméno jediného konkrétního úspěchu ASZ a jejích třinácti pilotních projektů. O to zůstali posluchači v sále poněkud ochuzeni.
- SLEDUJEME téma: Šluknovsko
Máme nejvíce zkušeností
"První roky fungování ASZ byly s chybami, i proto, že agentura byla pro partnery z místních samospráv velkou neznámou," přiznal její současný šéf Šimáček. Zásadní pro pokračování prý bude, zda ASZ zůstane jen poradenským orgánem, nebo získá pravomoc vynutit u místních samospráv spolupráci na řešení situace sociálně vyloučených. "U 20 z 26 obcí, kde působíme, je spolupráce na dobré úrovni, informoval přítomné Šimáček. Ani u ostatních, kde jmenoval hlavně současné samosprávy na Šluknovsku, se prý ale konzultanti nevzdají. "Máme největší know-how, dokážeme situaci řešit, nasbírali jsme nejvíce zkušeností," uvedl šéf ASZ.
Ghetta mohou ovlivnit českou demokracii. Přesněji řečeno pohřbít
Předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek agenturu kritizoval právě pro neangažování místních, problematiky znalých lidí. Díky spolupráci ASZ s radnicemi prý také mohli politici snadno předem vyřadit ta sdružení, která jim podle Holomka "šlapala na paty." "Takovým příkladem je Brno, kde se ASZ zeptala radnice, se kterými neziskovkami spolupracovat. Vyřadili mimo jiné nás," uvedl Holomek. Ostrá slova z jeho úst zazněla i na adresu bývalé chomutovské primátorky Řápkové. "Ona je zločinná ignorantka, která ve sněmovně působí jako neřízená střela a ještě nachází mezi poslanci podporu," vzkázal Holomek zákonodárcům.
Před explozí hněvu ze strany bílé většiny varoval sociolog Ivan Gabal, mimo jiné i tvůrce mapy sociálně vyloučených lokalit v Česku. "Z problému se stává politický kapitál. Lidé, žijící v okolí sociálně vyloučených lokalit půjdou volit a současné vedení radnic nahradí populisty a radikály. Lidé v ghettech tomu jako voliči nedokážou zabránit. Problém jednoho procenta naší společnosti tak může zásadním způsobem ovlivnit kvalitu demokracie v ČR, varoval sociolog.
I přes počáteční nevalné výsledky prý ale není celkový dojem z působení ASZ, hospodařící letos s rozpočtem asi 27 milionů korun tak špatný. Agenturní projekty, z vnějšího pohledu i podle čísel společnosti SocioFactor, trpěly především porodními bolestmi a nyní začínají fungovat. Klíčové podle Šimáčka i vládní zmocněnkyně Šimůnkové bude, zda se z projektu ASZ stane plnohodnotná instituce s konkrétními pravomocemi, a zda bude mít projekt nadále politickou podporu. V této souvislosti zazněla i kritika premiéra Nečase, který prý "místo odborníkům přes lidská práva alespoň v počátku naslouchal spíše poradci Romanu Jochovi. Nejen premiér by ale měl podle doporučení odborníků více naslouchat. "Alespoň minimálně zohlednit veřejné mínění v sociálně vyloučených lokalitách," zní jedno z doporučení autorů Evaluační zprávy směrem k ASZ.
Čtěte také:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek