Častá výtka vůči Blažkově návrhu je ta, že současný zákon Blažkem navrhovaný postup nezná. Podle ústavního právníka Koudelky se ale výběrová řízení mohou konat, aniž by je zákon přímo upravoval. Koudelka upozorňuje, že sám ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, když byl ještě ve funkci, zavedl výběrová řízení na funkce předsedy vrchních a krajských soudů, které jmenuje prezident na návrh ministra spravedlnosti, byť zákon taková výběrová řízení nezná.

Výběrová řízení jako zaběhnutá praxe

„Rovněž nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká zavedla bez zákonné úpravy výběrová řízení na pozice státních zástupců, které ze zákona jmenuje ministr na návrh nejvyššího státního zástupce. V této praxi výběrových řízení na státní zástupce se pokračuje i za současného nejvyššího státního zástupce,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Koudelka.

Výběrová řízení jsou podle Koudelky známa i v případě vedoucích státních zástupců. „Tento rok byl jmenován okresní státní zástupce v Prachaticích, přičemž jej jmenoval ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který také uspořádal výběrové řízení. Výběrová řízení u soudů i státních zastupitelství jsou běžnou věcí i bez výslovné zákonné úpravy,“ dodal Koudelka, který vyučuje ústavní právo a politologii na Masarykově univerzitě v Brně.

Pokud kritizují Blažka, ať kritizují i Pospíšila

Podle Koudelky je výběrové řízení ale jakýmsi neformálním doporučením, které musí být posvěceno oběma orgány, které se podílejí na navrhnutí a jmenování kandidáta do funkce.

„Pokud někdo kritizuje výběrová řízení, měl by důsledně kritizovat všechny, tedy i bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, že je zavedl u soudů, a nejvyššího státního zástupce, že je provádí při výběru státních zástupců. Ovšem výběrová řízení si naopak zaslouží podporu, neboť umožňují soutěž více uchazečů o veřejnou funkci. Samozřejmě však jejich výsledek je jen doporučení a nakonec se musí shodnout ten, kdo jmenuje, s tím, kdo navrhuje určitého uchazeče. Proto je nutná i shoda obou na podmínkách výběrového řízení,“ zdůraznil Koudelka.

Po dohodě ministra a nejvyššího státního zástupce je výběrové řízení možné

Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká Koudelkův právní názor podpořila. „Je to tak. Místa státních zástupců i případně čekatelů se obsazovala výběrovými řízeními. Na základě výsledku výběrového řízení byl podán návrh na jmenování ministrovi,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Vesecká.

„Je věcí ministra a nejvyššího státního zástupce, aby našli shodu. Pokud ji nenajdou, oba dva jsou ve jmenovacím režimu stejně důležití,“ podotkla Vesecká také pro ČRo.

„Jde o to, kdo by to výběrové řízení pořádal. Když by ho pořádal pan nejvyšší státní zástupce, protože sám nemá úplně jasno, koho by chtěl vlastně navrhnout, tak to samozřejmě možné je. Nicméně výběrové řízení nemůže pořádat ministr,“ vysvětlil ve stejném pořadu ústavní právník Jan Kysela z právnické fakulty Univerzity Karlovy. A podobný názor zastává i exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.