Haló, tady české pohraničí. Poláci kradou a chtějí naše území

Jesenicko je oázou klidu jen na první zdání. Skryté za příhraničními hustými lesy tam do jisté míry bují nesnášenlivost k Polákům a nutno říci, že není až tak neoprávněná. Přes hranice do Česka totiž občas zamíří mladí vandalové, kterým skoro nic není svaté, anebo zloději, co kradou vše od maličkostí až po zemědělské traktory. Neutěšená je situace v trojúhelníkovém výběžku do Polska v Olomouckém kraji, na jehož základně je město Jeseník a na vrcholu městečko Javorník i vesnice Bílá Voda. I tam se místní starostové bojí o některé z pozemků. Až z roku 1958 se totiž vleče problém s územním vyrovnáním s Polskem, který se opět dostává na přetřes. Nedávnou nabídku finančního vyrovnání Poláci odmítli. Už tak rozjitřené vášně česko - polské nevraživosti tím dostávají další rozměr.

Napsali jsme:
Poláci chtějí vrátit území. Langer: Co budu živ, tak k vyrovnání nedojde

Bílá Voda se bojí o zemědělské traktory

Hned proti obecnímu úřadu v Bílé Vodě jsou hraniční patníky. Louka před nimi, na níž stojí televizní věž, by Polsku mohla být kvůli vyrovnání přiřknuta, takže by se místní starosta z okna koukal přímo k sousedům. Kousek dál je zahrada za majestátním kostelem Navštívení Panny Marie a s ním spojeným piaristickým gymnáziem. Zahradě se přezdívá polská a i tahle přezdívka by se zanedlouho mohla stát skutečností. „Máme tady obecní kanalizaci a vůbec si nedokážu představit, jak bychom v budoucnu opravovali kostel," říká místní hospodářka. Za posledním pozemkem je třeba se vydat směrem do polské obce Zlaty Stok. Jde o lesík, jenž leží za polem. Místní mládež, co na nedalekém hřišti hraje kopanou či basketbal, o tom ale nemá ani potuchy. U cesty ještě dál stojí trosky bývalé hraniční budky. Nápisy uvnitř dávají tušit, že je to vizitka polských vandalů. Hospodská v místní knajpě po debatě, co všechno zde někteří Poláci provádějí, jen shrne: „Prostě nás dost serou!"

Prohlédněte si FOTOGALERII

Nevraživost vůči Polákům je v obci s 320 obyvateli, kde však žije také kolem stovky Rumunů, znát na každém kroku. Nicméně i zde jich bydlí pět, ale jde většinou o zámožné podnikatele. Přesto je Bílá Voda podle starosty Miroslava Kociána, bratra známé moderátorky Martiny, často sužována akcemi polských chuligánů a kriminálníků. „Situace byla dříve tak špatná, že jsem chtěl nechat na přejezdy navést hromady šutrů, abychom jim zabránili v přejezdu hranic. Pak se to zlepšilo. Ale dnes se to zase vrací do starých kolejí. Nedávno ukradl jejich gang traktor, což se letos stalo opakovaně. Moc si s tím nevíme rady," stěžuje si. Ve vesnici se na hasičské stanici před půl rokem konalo zasedání, kde se rozhořčení starostové domlouvali na postupu proti tipování pozemků ministerstvem vnitra, které by měly být odevzdány Polsku. Hybatelem byl starosta ne moc vzdálených Heřmanic.

Čtěte také:

„Výzvu dostaneme většinou po volbách. V Praze nejspíš přemýšlí tak, že těm, co souhlasí a jsou proto hloupí, se hektary vezmou a ti, co nesouhlasí, jsou drzí, takže se jim něco vezme taky. Spousta starostů se objevila na tom playlistu vracení hektarů Polsku a rozproudilo to živou debatu. U nás se také jedná o nějaký ten hektar. Kývli jsme kdysi na lesík o rozloze zhruba hektar, který leží hned u polské silnice a pro nás nemá valný význam. Na ostatní ne. Když mi tady chtějí vzít pozemek takřka pod židlí, tak mi to připadá jako v pohádce o Smolíčkovi Pacholíčkovi. Jen tři prstíčky strčí a je z toho celá kancelář. To se ve slušné společnosti nedělá. Na druhé straně hranice se o louky starají tak, že je zapálí. Při představě, že mi dvakrát ročně bude před úřadem hořet, mě jímá hrůza," říká Kocián s tím, že v současnosti zaujal vyčkávací pozici mrtvého brouka.

V Javorníku strach o rekreační středisko

O několik kilometrů dál město Javorník, kde žije přes 3000 obyvatel a jemuž vévodí zámek Jánský Vrch, má prý podobné problémy. Drobní zlodějíčci, chuligáni, vandalové, pytláci. Po městě chodí policisté s polským kolegou, ale když se prý přihodí nějaká krádež, nic nezmohou. „Šetření malých krádeží většinou vyplyne do ztracena. U závažnějších věcí jak kdy. Před svými policisty mají Poláci respekt, ale tady jsme na ně často krátcí. Teď ještě musíme bojovat, aby u nás ve městě zůstala a kvůli škrtům se neodstěhovala státní policie," podotýká místní starostka Irena Karešová. Za městem ukazuje před rokem dobudovanou umělou vodní nádrž, kolem níže posedává několik rybářů. „Slyšel jsem, že musíme něco Polsku vrátit, ale snad ne tady. To by byla pohroma," děsí se jeden.

Další reportáže ParlamentníchListů.cz ZDE
Paneláky hrůzy, kde bydlí Romové. Sem opravdu nejezděte
Klaus si přijel poslechnout občany. Uslyšel křik: Kašlete na seniory
Političtí vězni jsou jako tajné bratrstvo. Přesto víme, co upekli
Romové útočí i na Břeclav. Místní se bojí chodit na vlak
Napadl Paroubka: Národní socialisto! Debile, nedělej agitku, slyšel

„V padesátých letech se v tomto regionu už nějaké pozemky Polsku vracely, tak nechápu, proč už zas. Chtějí po nás dvaadvacet hektarů, tedy pozemek, který kopíruje hráze umělého rybníka. Na něm ale počítáme s výstavbou rekreačního centra a sportovišť, abychom sem přilákali turisty, kteří by u nás nechali nějaké peníze. Máme třicetiprocentní nezaměstnanost a sport je naše budoucnost. Chtějí po nás ještě kus lesa daleko za městem. To by nám až tak nevadilo. Jeden starosta našel jednoduché řešení. Současná hranice by se o třicet centimetrů posunula směrem k nám a vyřešeno. Na mapě by se skoro nic nezměnilo a jen hraniční kameny by se musely popondat. To by se ale Polsku asi moc nelíbilo," vysvětluje Karešová, která se o územním dluhu více dozvěděla při setkání starostů v Bílé Vodě. „Z ministerstva vnitra nám diktátorsky pošlou dopis a naše plány je nezajímají. " postěžuje si ještě.

Drsný důchodce míní, že jsou na vině kněží

„Když Poláci zabrali v roce 1938 naše území, rušily se české školy, a když někdo neopustil okamžitě svůj dům, tak se střílelo. V roce 1945 jsme z rozkazu SSSR museli dát zaostalému Polsku továrny a patenty na výrobu psacích i šicích strojů či zpracování hliníku. Po roce 1989 kriminalita na hranicích s Polskem vzrostla. Kradou dřevo v lesích, zemědělské stroje na polích. Navíc jejich agresivita vzrůstá. Takovým trojským koněm Poláků je i církev se svými vychytralými kněžími. Já už jsem za zenitem svého života, ale pamatujte si, že budete mít ze strany Poláků horké dny," napsal starostce Javorníku důchodce z Frýdku - Místku, který si servítky nebere. Na mapě dokazuje, jak masivně se československé území v historii na úkor Polska zmenšilo, takže co ještě vracet.

Vláda usnesením z počátku roku schválila další postup při řešení územního dluhu Česka vůči Polsku z roku 1958. V současnosti je k navrácení vytipováno 193 hektarů, z toho 103 ve vlastnictví státu a 90 ve vlastnictví polských občanů. Polsko požaduje zpět 368 hektarů, což znamená, že 175 hektarů zbývá vytipovat. Dotčené kraje jsou Liberecký, Královéhradecký, Olomoucký a Moravskoslezský, ale jednání zatím proběhla jen se dvěma. V Olomouckém kraji, pod nějž spadají Bílá Voda i Javorník, se ještě nejednalo. Podle Denisy Čermákové z tiskového oddělení ministerstva vnitra, kde mají vše na starosti, se stále tipují vhodné pozemky. Nicméně jak ParlamentnímListům.cz sdělil bývalý ministr vnitra Ivan Langer, jenž o územní vyrovnání s Polskem velmi usiloval, jde o nesmírně složitý problém, u něhož se jen tak rychle řešení nenajde.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE