Nekrácená odpověď Jana Hrušínského:

„Režisér Miloš Forman u příležitosti 45. výročí sovětské okupace České republiky prohlásil, že ´komunismus je ostuda lidstva´.  Má pravdu. Všude na světě, kde komunisté vládli nebo ještě vládnou, zůstává bezpočet mrtvých, zmařené životy, bída a utrpení, udavači i pokřivení kariéristé, zkrátka všechno, co k totalitnímu režimu patří. Výrok pana Formana byl v té době publikován v mnoha předních světových novinách i magazínech. V českých jsem to ale nijak výrazně nezaznamenal. Jsme lhostejní a obávám se, že přestáváme mít právo si stěžovat. Dovolíme, aby komunisté vzbuzovali v lidech pocity nenávisti a závisti vůči církvím, které sami okradli. Kradli a my všichni to za ně mlčky platíme, ale halasně se zlobíme na toho, kdo byl v minulosti obětí té obrovské perzekuce. Vůbec nám nevadí, že zloději, kteří vše zavinili, se na vrácení uloupeného a zdevastovaného majetku nepodílejí ani symbolicky. Pokrytecky křičíme kvůli třicetikorunovému poplatku za ošetření u špičkového lékaře, ale vůbec nám nevadí zaplatit v téže nemocnici osmdesát korun nevzdělanému hlídači za hodinu stání na parkovišti. Máme z dob komunismu pocit, že na všechno máme nárok zadarmo, bez práce a bez odpovědnosti. Smyslem života se stávají dotace a vysávání veřejných peněz, proti kterým nikdo nepožaduje žádné výsledky. Politici se často zříkají odpovědnosti za jim svěřené veřejné peníze a alibisticky se schovávají za nesmyslné odborné komise, složené často i z bývalých komunistů či z přátel příjemců. Miliardové krádeže jsou odsouzeny jen tehdy, když se soud koná ve Švýcarsku. A i odtamtud lze, jak jsme viděli, pohodlně odjet domů a nemuset se tam již vracet. Nevadí nám korupce, poctivost je považována za slabost nebo dokonce hloupost, mlčky přihlížíme, jak někteří politici vykonávají mnoho zaměstnání či placených funkcí najednou, na plný úvazek a už nad tím ani nepokrčíme rameny. Ptáte se mě na pana Babiše kvůli absenci jeho lustračního osvědčení. Co na to mám říct? Pan Babiš přece není ani sám, ani první, kdo přináší tento problém. Cožpak v minulosti neřídil ministerstvo zahraničních věcí člověk s krycím jménem Kato, jehož hlavní starostí bylo, jak vyvést Českou republiku z NATO? Cožpak nejsme svědky toho, jak schůze Poslanecké sněmovny řídí člověk s krycím jménem Falmer? Cožpak neslyšíme svobodně zvoleného pana prezidenta, jak říká, že platné zákony se v ČR nemusejí dodržovat a mnozí představitelé demokratických politických stran či hnutí s ním v tomto ohledu souhlasí? Je vůbec v České republice vůle nebo spíše síla, která by dodržování zákonů platných pro všechny stejně vyžadovala? Kdybych znal odpověď na tyto otázky, založil bych politickou stranu a vedl ji ve svobodných volbách, dokud nějaké u nás ještě jsou. To ale nemám v úmyslu, protože jsem soukromý podnikatel, což znamená práci, které se člověk musí věnovat na sto procent. A svobodným soukromým podnikatelem i svobodným člověkem chci zůstat, dokud to v ČR půjde.“