Sociální a občanští demokraté se o výjimce přeli přes tři hodiny. Důvodem bylo nadcházející jednání Evropské rady a zasedání hlav států a vlád eurozóny, které se má uskutečnit v Bruselu 17. října. Vláda pak kvůli tomu předložila do Senátu dokument Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady konané ve dnech 17. a 18. října 2011. Jde o to, že představitelé EU se v Bruselu kromě jiných bodů budou radit i o tom, jak budou postupovat v případě hrozící krize eurozóny poté, co krachují rozpočty některých států EU. Dluhovou krizi není schopno zmenšit zvláště Řecko.
Vláda v dokumentu o Klausově výjimce neinformovala
Jenže vláda požádala kvůli jednání následující Evropské rady o zařazení bodu uplatnění tzv. Klausovy výjimky z lisabonské smlouvy. "Přiznávám, že jsem nezachytila v předkládací zprávě pana ministra, že by nás vláda o tomto bodu - uplatnění tzv. Klausovy výjimky - informovala. Nicméně myslím si, že my se tím zabývat musíme," podotkla k tomu za debatním pultíkem v Senátu místopředsedkyně horní komory Alena Gajdůšková. Právě ale kvůli Klausově výjimce se senátoři zasekli a o bodu pak debatovali před tři hodiny.
K samotné výjimce pak napířklad předseda senátního evropského výboru Luděk Sefzig (ODS) řekl, že nesouhlasí s tím, že by výjimkou byla práva českých občanů nějak snížena, neboť jsou zaručena podle české listiny. Sefzig, jenž neúspěšně navrhoval jednání o výjimce přerušit, také nesouhlasil s tvrzení sociálních demokratů, že výjimka byla dohodnuta za sporných okolností. Poukázal na to, že mezinárodní smlouvy vyjednává s vládou prezident.
Podle Jiřího Dienstbiera (ČSSD) ale byl Klausův postup vydíráním, když sněmovna i Senát lisabonskou smlouvu ústavní většinou schválily. Soudí, že bude blamáž, když vláda dohodne výjimku, která nakonec nebude v Česku ratifikována.
K přijetí výjimky se členské státy EU zavázaly na žádost Klause, který si v roce 2009 vymínil její přijetí před svým podpisem pod lisabonskou smlouvu. Má údajně zaručit ochranu před případnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR. Podle mnohých právníků jsou tyto obavy ale liché a kritici poukazují na to, že i když výjimka neplatí, sudetští Němci o svůj bývalý majetek v Česku nežádají. Podobnou výjimku si vyjednaly i Polsko a Velká Británie.
Oba dva dokumenty vztahující se k pozici vlády na jednání Evropské Rady nakonec senátoři přijali.
Čtěte také:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
