Na tři desítky posluchačů vyslechly pohled profesora na euro, ztížené podnikání v naší zemi, kroky bankéřů k poškozování měny, ale i důležitost snížení objemu peněz, které stát přerozděluje. Podle Josefa Šímy mají být hlavními hráči na trhu podnikatelé, nikoliv politici.
„Nikdo totiž neutrácí cizí peníze tak opatrně jako vlastní. Jestliže chceme, aby lidé jezdili, nesmí se zdražovat benzín, kdo by pak kam jezdil? Pokud stát hází klacky lidem pod nohy, ztěžuje jim start podnikání, budou raději doma,“ vysvětlil Šíma a podotkl, že je nutné snížit objem financí, které stát přerozděluje. Dle jeho slov je vláda bezedná díra, kde lze utopit cokoliv a kdykoliv, a dříve byl rozpočtový deficit sprosté slovo. „Prostě, když neměli, tak neutráceli, dnes utratíme desetkrát víc, než máme, a necháme dluh sto miliard,“ pokračoval Šíma.
Video lákající do Evropské unie byla propaganda
Zdůraznil také, že jsme na 126. místě na světě ve velikosti vlády. „Sto dvacet pět zemí má menší vládu, než je ta naše. Doufám, že přijde někdo, kdo se bude ptát, kam jsme to došli? Někdo musí do diskuze vnášet klasickoliberální tradici. Doufám, že to budou Svobodní,“ řekl rektor Cevro Institutu a upozornil, jak těžké je v České republice začít podnikat. Podle průzkumů je údajně 91 zemí, ve kterých to jde snadněji. „Vize svobody je podnikání bez státní licence,“ myslí si Šíma.
Zanedlouho došlo na Evropskou unii. „Jsme její součástí a teď pořádně nevíme, proč tam jsme a co tam máme dělat. Pusťte si někdy video před vstupem do Evropské unie, to je čistá propaganda. Tam se usmívají řečtí zemědělci, španělští podnikatelé a lidé září štěstím, jak se staví školy a opravují silnice,“ řekl dále Šíma a pustil se i do eura.
Euro je společná past na lidi
„Euro je společná past na lidi. Je klíčové, aby co nejvíce lidí koukalo politikům pod prsty,“ vysvětlil profesor a podotkl, že je tak mnohem méně čitelnější chování bank a bankéřů, kteří mohou společnou měnu poškozovat. Obrazně popisoval, jak dříve stál člověk před kopcem v Německu, kde byla bankovka mající pár nul. Hned za kopcem, v Itálii, měli bankovku s mnoha nulami. Je to právě chováním bankéřů. „Každý člověk, ač neznalec ekonomie, vidí, že za tím kopcem je nějaký problém. Když ale všechno sesypete do jednoho košíku a vidíte jen euro, jak poznáte, že italští bankéři obírají měnu? Najednou nejsme schopni číst v rozvaze banky a říci: Podívejte, kolik miliard bankovek jste natiskli za určitou dobu. To bude mít nějaké dopady, nebude?“ ptal se Šíma.
Zároveň to prý rozvazuje ruce politikům, kteří mohou zvyšovat daně a inflaci měny. Podle Šímy Evropská unie zpočátku šermovala termíny jako čtyři základní svobody, ale při bližším pohledu vidíme, že tomu tak není. Jako příklad uvedl Estonsko, které se po osamostatnění rozhodlo zrušit celní poplatky. „Evropská unie pak řekla, že pokud chtějí vstoupit, musí přijmout evropský sazebník cel. Estonsko vysvětlovalo, že jde o svobodu obchodu a obchodují s celým světem, ale EU jim dalo na vybranou,“ vysvětlil a dodal, že Estonci nakonec ustoupili a zavedli clo.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová