Otevřeně podporujete politiku Miloše Zemana, věnoval jste mu několik písní, jste blízcí přátelé. Jak hodnotíte jeho první kroky ve funkci prezidenta republiky?

Jsem strašně rád, že poslední chybný krok udělal ještě před slavnostním slibem, kdy před vstupem do Vladislavského sálu políbil jedné nejmenované ženě ruku. Tímto jeho krokem jsem byl zděšen, protože si myslím, že zde žijí ženy, které tuto zemi významněji obohatily buď o své vědecké objevy, nebo o práce, které náleží k fondu světového dědictví.

Je mi jasné, že se teď s novým prezidentem chtějí všichni přátelit, a dokonce jsem si vědom toho, že i my, kteří jsme jeho přátelé mnoho let, budeme teď prožívat období zapomnění, protože pan prezident pro svoje pracovní vytížení nebude mít tolik času. Toho se konec konců dočkal i František Ringo Čech, můj přítel a bratr, který bezprostředně po inauguraci jel za Milošem do hotelu a za hodinu mi volal, že jede domů, protože ho za Milošem nepustili. Ale to se zase uklidní. Dneska se všichni hlásí k Milošovi, ale kde byli v době, kdy jsme s ním jezdili v rámci mítinků jeho strany od vesnici k vesnici?