V pořadu ČT Suma sumárum se v minulém týdnu věnovali jeho tvůrci i proto rodinným rozpočtům i nákladům na bydlení. Právě náklady na bydlení totiž tvoří nejpodstatnější část celkových nákladů - jak se dá očekávat, tyto náklady budou nadále stoupat.
"Pokud se hovoří o nějakých možných ostrých škrtech, nedokážu si představit jeden - a tím by bylo zrušení příspěvku na bydlení. Pobírají ho tisíce lidí, jsou na něm existenčně závislí. Pokud by se sáhlo právě sem, byla by to hromadná tragédie. Naštěstí jsem ani náznaky takovýchto snah dosud nezaznamenal," reagoval pro ParlamentníListy.cz Jan Vozárik ze Sdružení na ochranu nájemníků.
Čtěte také:
Ekonom Sedláček poučí lidi o penězích a reformách. V televizi
Upozornil, že i tak jsou náklady na bydlení pro mnohé Čechy už dost tvrdým oříškem. "Tvoří v průměru u nás 40 procent měsíčních nákladů. Otázkou je, zda třeba nedojde i k jisté regulaci cen energií. Právě ty totiž mohou navýšit náklady do horentních sum," řekl dále Vozárik.
Jak snížit životní náklady i náklady na bydlení? Cest je několik...
Je zřejmě nutné dodat, že v případě, když tvoří náklady na bydlení a energie 40 procent měsíčních nákladů, jde stále ještě o domácnosti, jež jsou na tom "lépe". Existuje totiž u nás i řada rodin a domácností, kde dosahují náklady i 70 procent všech příjmů.
Čtěte také:
Přesto podle Vozárika existuje cesta, jak na snížení nákladů úspěšně zapracovat. A nemá tím na mysli se přestěhovat. I když samozřejmě mnohdy i tato varianta řešení, může být efektivní a správná. Zvlášť, pokud se nedokáže nájemce bytu domluvit na ceně nájemného s majitelem domu.
"Ano, dá se očekávat, že takových případů bude přibývat. Smluvní nájemné je totiž otázkou vzájemné dohody a pokud se obě strany nedokážou schodnout na přijatelném řešení, přijde na řadu soud. Ten však není cenovým orgánem, takže nemůže stanovit cenu, ale jen nařídit zpracování různých znaleckých posudků. Na jejich základě se pak může určit konkrétní cena. A to tak, že i když je v domě třeba deset bytů - za každý z nich mohu platit nájemníci zcela odlišné nájemné. Je totiž nutné přihlížet k mnoha aspektům, jež tuto cenu upravují a určují. Pravdou však je, že snad přece jen soudy náporem žalob tothoto typu zavaleny nebudou, jelikož je téměř vždy efektivnější se dohodnout a najít kompromis," uvedl dále Jan Vozárik ze Sdružení na ochranu nájemníků.
Sledujeme téma ROZPOČET
Stačí udržovat přijatelnou teplotu v bytě a nepřetápět ho
A vrátil se k tomu, jak lze individuálně také ovlivnit konečné účty za bydlení.
"V Česku je stále problém s tím, že si lidé sice stěžují na vysoké ceny energií, přesto se nedokážou uskromnit, či zamyslet nad tím, jak je změnit ve svůj prospěch. Podle zdravotních i hygienických pravidel má být například v bytě teplota mezi 20 až 22 stupni Celsia. Kolik lidí tuto teplotu dodržuje? Průměr bývá 24, 25 stupňů. Ano, je to možná příjemnější, ale tito lidé by si měli uvědomit, že každý jeden stupeň teploty v bytě představuje navýšení o 6 procent nákladů za energii na vytápění. To jsou zcela jistě ročně stokoruny, možná někde i tisíce," uzavřel pro ParlamentníListy.cz Vozárik.
Jak si vedeme v porovnání s Evropou?
V žebříčku průměrných výdajů na bydlení, který zveřejnil statistický úřad Eurostat v roce 2009, byli Češi v rámci EU na 10. místě s tehdy ještě necelými 22 procenty nákladů na bydlení z celkových příjmů domácnosti. Toto pořadí již však zcela jistě neplatí.
Čtěte také:
Nejnákladnější bydlení v rámci Evropy mají přitom Švédové s téměř 29 procenty, následováni Slováky, Dány, Finy, Poláky, Francouzi a Němci. Naopak nejméně peněz na bydlení vzhledem k celkovým příjmům je zapotřebí na Maltě, Kypru a v Portugalsku.
Čtěte také:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
