celý projev: Prezident Klaus: Není to o armádě, ale o státu
Armáda na parádu bez obrany suverénního státu je drahá legrace
„Nemyslím, že můžeme být armádou chemické ochrany a polních nemocnic. Není možné změnit armádu ani na pomocný záchranářský sbor například při povodních. Tyto věci sice úlohou armády také jsou, ale pouze TAKÉ. Hlavní rolí armády je - podle ústavy - bránit celistvost našeho státu. A zde to také všechno začíná i končí. Není to o armádě, ale o státu. Nechceme-li rezignovat na svůj stát, nechceme-li rezignovat na jeden ze základních atributů státu, pak armádu potřebujeme. Tato otázka bohužel dnes nemá samozřejmou odpověď," řekl vrchní velitel ozbrojených sil Klaus.
Čtěte také:
Do zbraně. Senátor Čunek navrhl obnovení povinné vojny
„Páni generálové a důstojníci, potřebu armády pomůžete obhájit, jen když budete spolu s některými z nás obhajovat existenci našeho státu - ve světě před globalizačními a v Evropě před unifikačními tendencemi. Jedině jako důsledek vážné politické debaty napříč celým politickým spektrem na toto téma je možné vysvětlit, zda armádu potřebujeme a jen za tohoto předpokladu je možné vést vážnou debatu - při dnešních obrovských tlacích na státní rozpočet v důsledku dalšího oslabování ekonomiky - o tom, aby byl na armádu vydělován potřebný objem finančních prostředků," apeloval prezident.
Klaus míní, že aby byla armáda jen formálním ornamentem na obrazu našeho, o řadu tradičních atributů oslabovaného státu, je příliš drahá.
Na Brusel!
Čeští politici s Klausem vesměs souhlasí. „S panem prezidentem souhlasím. Armáda je základním atributem suverénního státu. A platí to také opačně. Bez suverénního státu by armáda ztratila opodstatnění a také podporu veřejnosti. To vyplývá i z ústavy," řekl ParlamentnímListům.cz ministr obrany, senátor a místopředseda ODS Alexandr Vondra.
Čtěte také: Česko patří Čechům, ne Bruselu, říkají politici k 28. říjnu
Člen senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jaromír Štětina z klubu TOP 09 Jaromír Štětina však Klause nepochválil. „Očekávám, že pan prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil pošle tankové jednotky proti všem prodejnám McDonalda," ironizoval Štětina Klausovu narážku na globalizaci a dodal: „A očekávám také, že do Bruselu vyšle záhy paradesantní jednotky," dodal Štětina.
Základní atribut státu
„Armáda je jedním ze základních a zásadních atributů suverénního státu stejně jako národní měna, národní zahraniční politika a podobně. Prezident má naprostou pravdu," řekl redakci místopředseda sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Vidím.
Čtěte také: ODS proti budování euroarmády. Impotentní ptákovina
Po svém vyjádřil souhlas s prezidentem i člen senátního výboru pro zahraničí a obranu Vladimír Dryml z ČSSD. „Česká republika je a věřím, že i dále v budoucnu bude suverénní stát se svou armádou i prezidentem republiky. I když už u toho nebude velký privatizátor," šťouchl si do Klause senátor Dryml.
Suverenita státu v mezinárodních vztazích
„Na prezidentově prohlášení nevidím vůbec nic závadného, ale ani objevného. Pan prezident to pravděpodobně dává do souvislosti s vnější suverenitou státu v rámci mezinárodních vztahů a ani nikdy v minulosti se svým realistickým přístupem netajil," uvedla místopředsedkyně bezpečnostního výboru sněmovny Jana Černochová z ODS.
Další místopředseda výboru Viktor Paggio z Věcí veřejných stručně odpověděl, že s Klausem souhlasí. Stejně reagovala i místopředsedkyně sněmovního Zahraničního výboru Kateřina Konečná z KSČM.
psali jsme: Šéf lidovců Bělobrádek: Národ potřebuje domobranu
„S panem prezidentem souhlasím, protože obrana fyzické podstaty státu je základním znakem a úkolem suverénního státu. Nebude-li někdy, nedejbože, Česká republika suverénním státem, potom nebude mít právo ani armádu zřizovat a udržovat. To by bylo úkolem daného nového suveréna," myslí si člen branného výboru dolní sněmovny Jan Pajer z ODS.
Státní suverenita navenek i dovnitř znamená právo vykonávat exekutivu a vydávat zákony ve vlastní zemi a chovat se jako nezávislá jednotka mezinárodních vztahů. V současnosti podle různých odhadů již pochází více než 80 procent české legislativy z Bruselu a český parlament pouze inkorporuje bruselské směrnice do českého práva.
Více o národní suverenitě zde
Související:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík