Hroboň se obává, že v případě řízeného promoření by možná zemřelo až 30 tisíc lidí, a to by se nemoc skutečně nesměla dostat mezi seniory a chronicky nemocné občany. „V posledních dnech tolik diskutované řízené promoření zdravé populace vyžaduje ochranu seniorů a zranitelných skupin. A bez léku a vakcíny znamená tato ochrana odloučení, izolaci,“ říká Hroboň, který spolupracuje i s resortem zdravotnictví. Upozorňuje, že některé země touto cestou šly, ale nakonec od promoření ustoupily. 

Hroboň apeluje na co nejrychlejší identifikaci lidí, kteří se dostali do kontaktu s nemocnými. Ti by byli následně posláni do dvoutýdenní karantény. „Následně je musíme otestovat po přesně určené době, kdy se u nich nemoc projeví. To je náš hlavní úkol,„ sdělil.

Prymula dle jeho slov není zásadně proti, uvědomuje si prý nutnost uvolnění plošných opatření a chytrá karanténa je nejrychlejší cestou. „Už teď hygienické stanice vyhledávají kontakty lidí, kteří onemocněli, umisťují je do karantény a testují je. To vše za přísných opatření na úrovni celého státu. My v rámci marginalizace viru, jejíž součástí by měla být chytrá karanténa, nenavrhujeme vlastně nic nového. Jen chceme tento proces během uvolnění celostátních opatření výrazně rozšířit,“ dodal.

Hroboň také v rozhovoru uvedl, že návrat do normálu bude dlouhý. „Selektivní karanténa by ho měla urychlit a mohla by pomoci k uvolnění plošných opatření,“ míní. Důležité je, aby občané spolupracovali. „Pokud se chytrá karanténa rozběhne do dvou týdnů, už v polovině května budeme vidět pozitivní výsledky,“ dodal.

Jiného názoru je hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal, který míní, že se lidé promořování nemají bát. Podle jeho slov tu totiž s námi virus bude a je třeba zdravou populaci viru vystavit. Zároveň míní, že je třeba zjistit, jak moc už je populace virem vlastně promořená. 

Smejkal se vyslovuje pro chytré promořování. „To znamená takové promořování, nebo takový průstup epidemie populací, který vynechá rizikové skupiny, a to jsou senioři, pacienti s imunodeficitem, nebo se sníženou imunitou po transplantacích, lécích imunosupresivních, v podstatě diabetici, chronicky nemocní a tak dále a zdravotníci jako třetí skupina,“ uvedl.