„Má písničkář v dnešní době vůbec ještě o čem psát?“ zeptal se Hutky úvodem Takáč. „Mám o čem psát v každém případě, ale není to vždycky to, co by jako zabralo u široké veřejnosti. Hodně si píšu tak trochu pro sebe. Jako malíř si maluje obrazy,“ poznamenal Hutka. „A pak je udá někde. Tedy prodá,“ zasmál se Takáč. „Když se to podaří. Ale já to mám už takovou jako posedlost, že prostě si píšu. Čas od času z toho vylítne píseň, která může zajímat lidi, takže pronikne na veřejnost. Ostatní jsou třeba intimní. A ta doba, nechci říct, že je uspěchaná, ale je. Je uspěchaná zvláštní nudou, takovou, že lidé se neumí soustředit na tlusté knížky, dlouhé písničky. Jede se titulkama a na to ty písně neumím, nebo se nechci učit,“ poznamenal Hutka.
„Písnička o Babišovi... Nad tím už jsem přemýšlel dlouho. A nechci psát takovéhle přímočaré politické písně... Ale to je stejný jako Zeman. Oni se nakonec tak sami vykarikují, že z toho ta písnička...“ začal Hutka a následně byla jeho píseň puštěna.
„Babiš už musí mít pomník! Ten, co by nad Prahou vynik! Ve výši katedrál, vždyť on to dokázal, že komunismus nezanik! Zachránil před virem mrtvé, z Číny jim dovezl rakve. Vymyslel Čau lidi, za nic se nestydí, když kvokne, IQ je tykve,“ zpívá Hutka.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef