Pěstování jablek v Česku se brzy může stát minulostí, varoval v nedávném rozhovoru pro iRozhlas.cz předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík, který sám nechal zlikvidovat jablečný sad na své rodinné farmě. Odhaduje, že čeští ovocnáři vykácejí i přes 10 % svých ploch, které místo toho využijí k pěstování obilí nebo řepky. Pěstování jablek se totiž stává ekonomicky nevýhodným a farmáři na této plodině spíše prodělávají.

„Za loňskou sklizeň odhadujeme u jablek, která se dají skladovat, že je prodáváme v průměru o 4 koruny míň, než je nákladová cena. Když vezmete, že takový starší sad vyprodukuje kolem 25 tun jablek, tak se ztráta na jednom hektaru pohybuje kolem 100 tisíc korun,“ konstatuje Martin Ludvík.

Na vině je řada příčin. Protiruské a protiběloruské sankce znemožnily polským pěstitelům prodávat přebytek jednoho milionu tun vypěstovaných jablek na tyto východní trhy, kam produkce dříve z velké části směřovala, a donutily je místo toho zaplavit evropský trh enormním množstvím levného ovoce. Tuzemští pěstitelé ovšem polským cenám nemohou konkurovat.

Současná vláda podle českých zemědělců situaci dostatečně neřeší. „Kdybych byl panem (Zdeňkem) Nekulou (ministrem zemědělství), tak bych se o to určitě víc zajímal. Já osobně mu říkám Pan Neviditelný,“ nechal se slyšet Štěpán Chára, výkonný ředitel sadařské firmy Bohemia Apple, která ovládá významnou část tuzemského trhu.

„Polská vláda se o pěstitele postará. Oni mají podobné výrobní náklady jako my... – problém je v tom, že oni to prodají pod výrobními náklady a vláda jim to doplatí,“ konstrastuje Chára přístup polské vlády s nečinností Fialova kabinetu. „Pokud se nic nezmění, české ovocnářství do pěti deseti let skončí,“ odhaduje tento vrcholný manažer.

Pod palbu kritiky se dostaly velké obchodní řetězce, které jsou obviňovány z nepřiměřeného profitování. Agrární komora České republiky v textu zveřejněném na svém facebookovém profilu je kritizuje, že „si při prodeji zboží brutálně mastí kapsy“.

„Vloni v listopadu byla průměrná výkupní cena jablek od pěstitelů 13,45 Kč/kg. O měsíc později ovocnáři prodávali svá jablka dokonce o 1,17 Kč levněji, a to za 12,28 Kč/kg. Obchodní řetězce v listopadu toto základní ovoce nabízely za 30,67 Kč/kg a v prosinci cena stále přesahovala 30 korun. U jablek je jasně vidět, že obchodníci za celý loňský rok oproti předešlému období průměrně zlevnili o 1 %. Pěstitelé jablek ale zlevnili až o 10 %, přitom na rozdíl od řetězců musí platit mnohonásobně vyšší náklady na pěstování, a především za energie při uskladnění a chlazení sklizené úrody. Místo toho, aby si supermarkety snížily svoji obchodní přirážku, začaly ovocnáře tlačit ke snížení výkupních cen. Tady je v plné nahotě vidět, kdo krizi využívá či snad dokonce zneužívá, aby si nechal téměř stejné zisky a v případě ostatních potravin je naopak ještě navyšoval. Obchodní politika řetězců je naprosto jasná – co nejlevněji od dodavatelů nakoupit, a co nejdráž pak zákazníkům prodat. Hlavně, zákazníku, pořádně zaplať, ať jsou zisky co nejvyšší!“ píše se v příspěvku Agrární komory.

Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat. „Když se to veřejně ví, proč s tím nic neděláte?“ ptá se čtenářka v komentářích pod příspěvkem. „Proč se to děje? Prodávejte jablka sami, udělejte tržnici, ráda tam budu chodit nakupovat. Chyba je, že nejsou, pak se nakupuje v marketech za draho. Chodím nakupovat do sadu a mám chutná česká jablka za 20 Kč. Kdyby lidé nekupovali, nemastily by si kapsy naše řetězce,“ píše druhá komentující. „Tak co vám, milí zemědělci, brání se spojit, otevřít si tržnici a věřte, že lidi k vám budou chodit. Vy se bez těch hyper super duper marketu obejdete, oni ne,“ namítá další.

Faktem ovšem je, že velké obchodní řetězce mají na trhu dominantní postavení. „My třeba jezdíme k místním pěstitelům, jenže ti mají logicky jablka a mošty jen na podzim, takže po zbytek roku nezbývá, než nakupovat v obchodě,“ posteskl si jeden účastník diskuse.

Za současné situace rekordně drahých potravin se proto mnozí občané uchylují k metodám domácí soběstačnosti; stravují se převážně ovocem a zeleninou, kterou si sami vypěstovali na zahradách či na balkonech. „Na balkóně mám jablíčka ze samosběru doteď,“ pochlubila se jedna komentující pod příspěvkem Agrární komory.

Podobná řešení volí obyvatelé některých zemí třetího světa nebo např. Rusové během ekonomické krize v 90. letech.