Atmosféra houstne. Od některých je slyšet i kategorické vzkazy a varování, aby „…si panáčci hráli, ale dali pozor, abychom si pak nepohráli s nimi…“ To, že se názory radikalizují, je jednoznačné.

Nezájem!

„Ať se ti kokoti nezabejvají kokotinama!“ vzkazuje mladý muž Zdeněk, který žije v Plzni přes třicet let. A má své trable. „Já tady řeším úředníky každou chvíli, líný jsou jak prasata, všichni za plnej peníz na home office a oni chtějí ještě natáhnout další paka do politiky,“ konstatuje, když si nechá poměrně podrobně vysvětlit, o co vlastně jde.

Rezonuje nález Ústavního soudu společností? Tou normální, v ulicích, dílnách a prodejničkách? Rozhodně ne. Na úřednických křeslech možná něco zaslechli, větší pozornost se tomu věnuje pochopitelně na vyšších postech, třeba „na kraji“ anebo ve stranických sekretariátech.

Paní Marie, která celý život pracovala na České poště, mává rukama: „U nás se teď propouští, manažeři kolem sebe kopou jako zběsilí, aby to všechno hodili na obyčejný pochůzkáře a ženský za přepážkou. To by se měli pohlaváři starat!“

Rychetského vendeta