„USA výrazně zvyšují počet vojáků rozmístěných na Tchaj-wanu, na více než čtyřnásobek současného počtu, aby posílily výcvikový program pro místní ostrovní armádu a reagovaly na rostoucí hrozby z Číny,“ napsal Wall Street Journal s tím, že USA plánují v nadcházejících měsících rozmístit na ostrov 100 až 200 vojáků.

Podle dosavadních zpráv na ostrově doposud působilo zhruba 30 amerických vojáků. Jejich větší síla má rozšířit výcvikový program, který se Pentagon snažil utajit.

Podle americké televizní stanice CNN není ale dosud zcela jasné, kolik dalších amerických vojáků se zúčastní rozšířeného výcvikového programu.

Stejný server pak informoval o tom, že tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen přijala delegaci amerického Kongresu a při té příležitosti se nechala slyšet, že obě armády budou spolupracovat ještě těsněji.

„Posílené vojenské a ekonomické vazby byly ústředním bodem rozhovorů s politickými, obchodními a vojenskými vůdci," řekl CNN člen této americké delegace a dodal, že dezinformační a vlivová kampaň Komunistické strany Číny proti Tchaj-wanu by měla být řešena prostřednictvím hlubší spolupráce se Spojenými státy.

Odborníci ale varují, že i mírné zvýšení počtu vojáků na Tchaj-wanu by mohlo zvýšit napětí s Čínou, která v posledních měsících s nelibostí sledovala, jak USA posilují svou pozici v tamním regionu.

Čína v reakci na to obvinila USA z podkopávání míru a stability v regionu.

Vyostřená situace však přesahuje samotné hranice regionu a může mít vliv i na ukrajinský konflikt.

Tento týden ministr zahraničí Antony Blinken podle CNN řekl, že Čína může poskytnout Rusku rozhodující podporu pro jeho válku na Ukrajině. Na to reagovalo čínské ministerstvo zahraničí s tím, že USA a NATO poškozují Čínu.

V souvislosti s výše uvedeným se Tchaj-wan pravděpodobně stává nejcitlivějším bodem eskalace napjatého vztahu mezi Pekingem a Washingtonem.

Podle posledních oficiálních údajů ministerstva obrany měly USA v posledních letech na Tchaj-wanu 20 až 40 vojáků. Většina jsou mariňáci, kteří mají za úkol chránit ambasádu a bezpečnost diplomatů, či Americký institut na Tchaj-wanu.

Je třeba také dodat, že USA nemají na Tchaj-wanu oficiální velvyslanectví, protože neuznávají ostrov jako nezávislý stát.

Faktem také zůstává, že se loni v létě tchajwanské jednotky zúčastnily cvičení Northern Strike vedené michiganskou národní gardou. Toto cvičení se konalo v srpnu, jen pár dní poté, co tehdejší předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan, což vyvolalo rozzlobenou reakci Číny, včetně vojenské demonstrace síly kolem ostrova.

Spekuluje se, že by se tchajwanští vojáci mohli zúčastnit tohoto mnohonárodního cvičení znovu letos v létě. Cvičení, které má i menší zimní fázi, má ročně přibližně 7000 účastníků.

Tiskový tajemník Pentagonu brigádní generál Pat Ryder odmítl komentovat plány na rozšíření výcviku tchajwanských sil.

„Nebudeme komentovat konkrétní operace, nebo výcvik, ale rád bych zdůraznil, že naše podpora a obranný vztah s Tchaj-wanem zůstávají v souladu se současnou hrozbou, kterou představuje Čínská lidová republika,“ řekl Ryder ve svém prohlášení.

It’s illegal for these US soldiers to go to Taiwan,and Chinese mainland won’t take any responsibility for their safety. If we take military action when necessary,they’ll be wiped out together with the resisting Taiwan troops.They can also be eliminated first as the invading army. pic.twitter.com/Ll1v181tCJ

— Hu Xijin ??? (@HuXijin_GT) February 24, 2023

Zmíněná vyhrocená situace nezůstala bez odezvy také na čínské straně. Komentátor a bývalý šéfredaktor čínského deníku Global Times, který je oficiálním periodikem Čínské vládnoucí komunistické strany, k tomu na svém Twitteru napsal:

„Je nezákonné, aby další američtí vojáci přicházeli na Tchaj-wan a čínská vláda nenese žádnou odpovědnost za jejich bezpečnost,“ varoval Američany a své stanovisko ještě dále vyostřil.

„Pokud v případě potřeby podnikneme vojenskou akci, budou tito američtí vojáci zničeni spolu s odporujícími tchajwanskými jednotkami,“ dodal s tím, že američtí vojáci mohou být zlikvidováni jako první, protože jde o invazní armádu.