Čínské investice dosáhnou hodnoty 95 miliard korun, podle Kmoníčka jsou však pocity ohledně čínských investic v Evropě dost smíšené. Stále platí, že u nás Číňané investují méně než například v Bulharsku.

„Je to jako s každým investorem,“ řekl Kmoníček, že je potřeba si samozřejmě dávat pozor, jak a kam peníze půjdou. V současnosti se čínští podnikatelé zatím jen pokoušejí odhadnout český trh. „Oni vysloveně chtějí jít na trh ve východní části Evropské unie a snaží se tam najít ekonomiku, která by měla absorbční schopnost,“ dodal Kmoníček s tím, že Číňané si ČR vybrali kvůli našemu hospodářskému růstu a stabilní ekonomice.

„Zárukou jsou konkrétní znění konkrétních smluv,“ řekl Kmoníček s tím, že „u žádného investora tu jistotu nemáte“, že to opravdu vyjde tak, jak to vyjít má. Zdůraznil, že na čínských investicích není nic odlišného než na amerických či jakýchkoliv jiných; a nedá se tak zaručit, že vyjdou, protože tak to prostě s investicemi chodí.

„Přibližuje se nějaké konečné rozhodnutí k tomu, jestli vůbec začneme někdy s tímto projektem reálně pracovat,“ okomentoval možnou stavbu projektu kanálu Odra–Labe–Dunaj. Vymezil se proti tvrzení Martina Bursíka, že kanál půjde postavit jen v případě, že budeme mimo EU. Strana zelených totiž podle něj udělala všechno proto, aby zakázala cokoliv stavět a vytvářet na většině území ČR.

Zeman podle Kmoníčka narážel svým kontroverzním vyjádřením na to, že v době jeho návštěvy v Číně vyvolávala EU velký tlak na všechny členské země, aby nikdo do Číny nesměřoval. „Celé toto stanovisko vycházelo z toho, že zdaleka ne všechny, ale některé z našich minulých vlád byly ochotné přejímat z Bruselu ten blueprint, aniž by k němu cokoliv říkaly,“ dodal Kmoníček k Zemanovu výroku o tom, že jsme byli za minulých vlád v područí EU a USA, a nyní jsme již nezávislou zemí.

Přiznivce Si Ťin-pchinga podle Kmoníčka organizovali „pravděpodobně příznivci Si Ťin-pchinga“. Nedá se vyloučit, že za tím stála i čínská ambasáda. „Všiml jsem si, že česká média tuto součást návštěvy akcentují,“ vyjádřil se k protestům proti čínskému prezidentovi. Dokázal by se spokojit s tím, že by se mohly uklidnit emoce, jelikož spousta lidí nedokáže svůj názor vyjádřit demokratickou formou.

Otázky ohledně bezpečnosti by podle něj měly směřovat na Ministerstvo vnitra, nikoli na Kmoníčka. Je však běžné, že tyto návštěvy vyvolávají emoce a různé názory.

„Alespoň co já vím, tak těch tras bylo připraveno několik – z bezpečnostních důvodů,“ řekl Kmoníček a dodal, že se proto mohlo stát, že bylo uzavřeno nějaké místo, kudy nakonec čínský prezident nejel.

„No, já myslím, že postupuje obdobně (jako Joachim Gauck), protože jediný dokument, který prezidenti podepsali – a byla to naše žádost – je strategická dohoda o společném partnerství,“ řekl Kmoníček s tím, že Zeman, ministerstvo zahraničí a mnozí další vyjednavači, dostali do smlouvy odstavec akcentující nutnost dodržovat lidská práva.

Uvedl také, že sice vláda a prezident čelí kritice veřejnosti, že upřednostňují čínské peníze před lidskými právy, ale ve chvíli, kdy na vládních stránkách zveřejnili plné znění dohody o strategickém partnerství, kde je právě i odstavec věnující se lidským právům, tak si ji nikdo nepřečetl. Uvítal ale, že ze 16 odstavců dohody jich nebylo o lidských právech 15, nýbrž jen jeden.