Češi podle ekonoma Lukáše Kovandy doplácejí na svou bojácnost, když si mají říct o vyšší plat.

„Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří ‚zalepovat‘ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny,“ napsal Kovanda na sociální síti X.

Vláda prý v současné chvíli dokázala stlačit schodek státního rozpočtu na 195 miliard, přičemž počítá pro celý rok 295 miliard. Podle Kovandy lze už teď říct, že pro rok 2023 hospodaření státu neskončí fiaskem, což je pro Fialovu vládu dobrá zpráva.

„Vládu z podstatné míry zachraňují vysoké příjmy ze zisku firem – ať už v podobě daní nebo dividend. Vždyť klíčovým důvodem, proč se jí v srpnu třetí měsíc v řadě podařilo snížit průběžný deficit, je jednak tučná dividenda ČEZ a jednak také solidní inkaso ze zisků firem. Na dividendě ČEZ získala v srpnu státní kasa historicky rekordních 54 miliard korun. Inkaso státní kasy z daně ze zisků firem – tedy z daně z příjmu právnických osob – bylo v srpnu meziročně vyšší o více než 38 procent, tedy o zhruba 34 miliard korun. Za tímto výrazným nárůstem stojí zejména vyšší daně placené energetickými podniky – nejen ČEZ – a také bankami a dalšími finančními společnostmi. Obecně nárůst inkasa z daně ze zisků firem však odráží také právě onu jistou ‚krotkost‘ českých zaměstnanců ve mzdovém vyjednávání,“ poznamenal k tomu ekonom.

Češi podle Kovandy platí, co si firmy řeknou a doplácejí na to. „Češi se nechávají holit jako ovečky.“

A stát se tak nemusí zabývat otázkou získání kontroly nad sítí elektráren. Pro vládu je to výhodné ještě z jednoho důvodu. Když nebude zestátňovat ČEZ, nebude muset čelit žalobám a případně arbitrážím současných menšinových akcionářů.