Parlamentní volby v Gruzii přinesly zásadní politické napětí, když prozápadní opoziční strany odmítly uznat výsledky, podle nichž s přibližně 54 % hlasů zvítězila vládnoucí strana Gruzínský sen (GD). Tato strana, kterou založil miliardář Bidzina Ivanišvili, čelí obviněním, že se v posledních letech stala stále více autoritářskou a údajně zneužívající svou moc k udržení politické dominance. Ivanišvili je nejbohatším mužem Gruzie, přičemž jeho majetek byl v roce 2024 odhadnut na 7,6 miliardy dolarů, což odpovídá 24,8 % gruzínského HDP v roce 2023. Své bohatství získal v Rusku v 90. letech, kdy levně získával bankovní a ocelářský majetek během privatizace po rozpadu Sovětského svazu. 

Ivanišvili do gruzínské politiky vstoupil v roce 2012, kdy založil stranu Gruzínský sen – Demokratická Gruzie (GD) a zajistil si vítězství v parlamentních volbách proti straně Sjednocené národní hnutí dosavadního prezidenta Michaila Saakašviliho. Po krátkém období ve funkci předsedy vlády se Ivanišvili formálně stáhl z politiky, ale opět se vrátil v roce 2018 jako předseda vládnoucí strany, kterou vedl až do roku 2021, kdy ji znovu opustil, a následně se ke konci roku 2023 stal čestným předsedou strany Gruzínský sen.

Hlavní opoziční strany – Koalice pro změnu a Sjednocené národní hnutí (UNM), založené bývalým prezidentem Michailem Saakašvilim – dosáhly v letošních parlamentních volbách výrazně nižších výsledků s 11 % a výsledky voleb odmítly akceptovat s odkazem na údajné volební podvody.  K pochybnostem o regulérnosti voleb přispěly i výsledky předběžných průzkumů, které byly značně rozdílné. Průzkum společnosti Edison Research například ukázal, že GD získala „pouze“ 40,9 % hlasů, informuje CNN.

Způsob vedení kampaně stranou Gruzínský sen byl výrazně založen na vizuální propagaci. Po celém Tbilisi byly k vidění dva typy kontroverzních billboardů. První typ stavěl do kontrastu obrazy klidných, prosperujících gruzínských měst vůči válkou zdevastovaným ukrajinským městy, čímž strana cílila na strach voličů z případného vojenského konfliktu.

Druhý typ billboardů zobrazoval lídry hlavních opozičních stran, včetně uvězněného bývalého prezidenta Saakašviliho, jako loutky ovládané západními mocnostmi.

Ivanišviliho kampaň tak kombinovala protizápadní narativ s varováním před válečným konfliktem, zpráva z kampaně je více než jasná: Zvolíte-li Západ, dojde k devastaci země a k válce podobně jako na Ukrajině.

Zároveň však další plakát, který tvrdí, že strana Gruzínský sen „důstojně vede Gruzii do Evropy“.

Ivanišvili tuto rétoriku dále podpořil tvrzením, že opozice chce zatáhnout Gruzii do války s Ruskem. Zároveň pohrozil, že v případě svého znovuzvolení zváží zatčení politických rivalů a možný zákaz strany UNM.

Výsledky voleb a postoj strany Gruzínský sen, která vede kampaň proti zapojení Gruzie do války na Ukrajině, tak signalizují posun v zahraniční politice země. Ostatně obavy z nátlaku ze strany Západu či z Ruska byly jedním z důvodů Ivanišviliho návratu v roce 2023.

Nedávno proběhly volby také v Moldavsku, kde voliči rozhodovali nejen o novém prezidentovi, ale i o směřování země v otázce evropské integrace. Současně s prezidentskými volbami se konalo referendum, v němž Moldavané hlasovali o tom, zda ústava země bude zahrnovat vstup do Evropské unie jako strategický cíl. Po sečtení 99,6 % hlasů se těsnou většinou 50,46 % vyslovili pro ústavní zakotvení tohoto cíle, zatímco 49,54 % bylo proti, uvádí BBC. Výsledek referenda nakonec zvrátily hlasy moldavských občanů žijících v zahraničí, kteří se z velké části vyslovili pro proevropské směřování.

Současná proevropská prezidentka Modavska Maia Sanduová sice získala nejvíce hlasů v prvním kole prezidentských voleb, ale nezískala nadpoloviční většinu potřebnou k vítězství bez druhého kola. To se bude konat 3. listopadu a Sanduová v něm bude čelit Alexandru Stoianoglemu.