„Není divu, že ministerstvo financí tak otálelo s jejím zveřejněním. Studie, kterou si nechalo za necelých dvě stě tisíc korun vypracovat od externí firmy, totiž obsahuje vedle špatných součtů a gramatických chyb (za něž by se styděl i žák třetí třídy) také řadu údajů, nad kterými se zkrátka pozastavíte,“ popisuje autorka textu Kateřina Kotalová. 

Ta poukazuje mimo jiné na chybné výpočty – studie například předpokládá, že roční náklady na provoz EET by měly oscilovat mezi 308 a 395 miliony korun. Výsledný součet nákladových položek je však dle Kotalové 396 milionů korun.

„Stejné chyby v prostém součtu se tvůrci dopustili i v tabulce investičních nákladů. Tam se při součtu 86 milionů na hardware, 115 milionů na software, 32 milionů na vývoj softwaru, 15 milionů na bezpečnost, 21 milionů na píárko, 3 milionů na školení, 15 milionů na certifikaci subjektů, 5 milionů na call centrum, 8 milionů na implementaci projektu a 31 milionů na ostatní náklady dobrali částky 337 milionů korun. My 331 milionů,“ píše. 

Zajímavá jí také přijde skutečnost, že daleko vyšší částka bude vynaložena na PR projektu (21 milionů), kdežto na bezpečnost celého systému poputuje jen 15 milionů.

A ve studii nechybí ani pravopisné chyby: „Odlišovacím znakem byli čísla registračních pokladen... Po jeho validaci by měli být poskytnuty doplňkové údaje... Účtenky by mohli být...“ I to v ní mimo jiné najdete. 

Původní text ZDE.